Žalmy 88
1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
A song. A Psalm of the sons of Korah. For the choirmaster. According to Mahalath Leannoth. A Maskil of Heman the Ezrahite. O LORD, the God of my salvation, day and night I cry out before You.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
May my prayer come before You; incline Your ear to my cry.
For my soul is full of troubles, and my life draws near to Sheol. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
I am counted among those descending to the Pit. I am like a man without strength.
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
I am forsaken among the dead, like the slain who lie in the grave, whom You remember no more, who are cut off from Your care.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
You have laid me in the lowest Pit, in the darkest of the depths.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Your wrath weighs heavily upon me; all Your waves have submerged me.
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
You have removed my friends from me; You have made me repulsive to them; I am confined and cannot escape.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
My eyes grow dim with grief. I call to You daily, O LORD; I spread out my hands to You.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Do You work wonders for the dead? Do departed spirits rise up to praise You?
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Can Your loving devotion be proclaimed in the grave, Your faithfulness in Abaddon?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Will Your wonders be known in the darkness, or Your righteousness in the land of oblivion?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
But to You, O LORD, I cry for help; in the morning my prayer comes before You.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Why, O LORD, do You reject me? Why do You hide Your face from me?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
From my youth I was afflicted and near death. I have borne Your terrors; I am in despair.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Your wrath has swept over me; Your terrors have destroyed me.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
All day long they engulf me like water; they enclose me on every side.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
You have removed my beloved and my friend; darkness is my closest companion.
