< Žalmy 88 >

1 Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
Hina Gode na Gaga: sudafa! Na da eso huluane Dima wele sia: nana, amola gasia na da Dia midadi Dima maha.
2 Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Na Dima sia: ne gadobe amo nabima! Na da Dia fidima: ne digini wele sia: be amo nabima!
3 Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
Bidi hamosu bagohame da nama misiba: le, na da bogomu gadenei. (Sheol h7585)
4 Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
Na gasa huluane da fisi dagoi! Na da dunu oda agoane bogomu gadenei agoai galebe.
5 Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
Na da bogogia: su sogebi amoga dialoma: ne fisi dagoi ba: sa! Na da fane legesu dunu agoane ilia uli dogoi ganodini dialebe agoai amo da Dia fidimu hamedene gogolesa gogoleidafa.
6 Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Di da bogoi salasu uli dogoi gududafa amoga na sanasi dagoi. Amo gelabo da gasi dunasi amola sedadedafa.
7 Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
Dia ougi da na da: i hodo da: iya dioi bagade diala amola amoga na da banenesi diala.
8 Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
Di da hamobeba: le, na dogolegei dunu da nama gahegisa, amola na dogolegei dunu ilia siga na da wadela: idafa ba: sa. Na da halegale hobeamu hamedei ba: sa.
9 Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
Na da se nababeba: le, ba: mu gogolei. Hina Gode, na da eso huluane Dima wele sia: sa, amola na lobo gaguia gadole sia: ne gadolala.
10 Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
Di da bogoi dunuma musa: hame ba: su hou hahamoma: bela? Ilia da bu wa: legadole Dima nodone sia: ma: bela: ?
11 I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
Dunu ilia da Dia mae fisili asigi hou bogoi uli dogoi gelaba ganodini sia: ma: bela: ? Dia didili hamosu da gugununfinisisu soge amo ganodini dialoma: bela: ?
12 Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
Dia hame ba: su liligi hou da, amo gasi sogebi amo ganodini ba: ma: bela: ? Dunu ilia eno dunu amo da bogoi sogega daha hedolo gogolesa. Amo soge ganodini, Dia noga: idafa hou da dialoma: bela: ?
13 Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
Hina Gode, na da Dia na fidima: ne Dima wele sia: sa. Eso huluane hahabe na da Dima sia: ne gadosa.
14 Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
Hina Gode, abuliba: le Di da nama higale ba: sala: ? Abuliba: le Di da nama baligi fa: sala?
15 Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
Na da goifonoboga ganiniwane se nabasu amola na da bogomu gadenenewane esalusu. Na da Dia dawa: ma: ne se bidi iasu dioi bagadeba: le, amoga sesele gasa hame galebe.
16 Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
Dia ougi hou bagadedafa amoga na da banenesi dagoi. Dia gasa fili doagala: su amoga na da gugunufinisi dogoi.
17 Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
Eso huluane ilia da na sisiga: le aliligibi amo ba: sea, da hano hihi heda: i agoai ba: sa, ilia da na beba: le huluane eale disisa.
18 Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
Di da na dogolegeidafa ani sasamogene nabe dunu amo na fisiagama: ne hamoi, amola gasi fawane da na sama agoai gala.

< Žalmy 88 >