< Žalmy 83 >
1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
Ko e Hiva pe ko e Saame ʻa ʻAsafi. ʻE ʻOtua, ʻoua naʻa ke fakalongo pē: ʻE ʻOtua, ʻoua naʻa ke taʻeʻafioʻi, pea ʻoua naʻa ke nofo pē.
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
Vakai, ʻoku fakatupu maveuveu ʻe ho ngaahi fili: pea ko kinautolu ʻoku fehiʻa kiate koe kuo nau hiki hake honau ʻulu.
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
Naʻa nau alea fakalilolilo ki hoʻo kakai, pea nau fakakaukau fakataha ki he kakai ʻoku ke maluʻi.
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
Naʻa nau pehē, “Haʻu, ketau fakaʻauha ʻakinautolu ke ʻoua naʻa toe ui ʻakinautolu ko e puleʻanga; ke ʻoua naʻa kei manatu ki he hingoa ʻo ʻIsileli.”
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
He kuo nau fakakaukau ʻi he loto taha: ʻoku nau fuakava ʻo angatuʻu kiate koe:
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
Ko e ngaahi fale fehikitaki ʻo ʻItomi, mo e kau ʻIsimeʻeli; ʻa Moape, mo e hako ʻo Hekaʻā;
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
ʻA Kepale, mo ʻAmoni, mo ʻAmaleki, ko e kau Filisitia mo e kakai ʻo Taia;
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
ʻOku fakataha mo kinautolu foki ʻa ʻAsilia: kuo nau tokoni ki he fānau ʻa Lote. (Sila)
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Fai kiate kinautolu ʻo hangē ko hoʻo fai ki he kau Mitiani; ʻo hangē ko Sisela, mo Sapini, ʻi he vaitafe ʻo Kisoni:
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
ʻAia naʻe ʻauha ʻi Enitoa: naʻa nau hoko ʻo hangē ko e kinohaʻa ki he kelekele.
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
Ngaohi honau ngaahi ʻeiki ke hangē ko Olipi, pea tatau mo Siipi: ʻio, ʻa ʻenau houʻeiki kotoa pē ʻo hangē ko Sipaa, mo Salimuna.
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
ʻAia naʻa nau pehē, “Ketau maʻu ʻae ngaahi fale ʻoe ʻOtua moʻotautolu.”
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
ʻE hoku ʻOtua, ke ke ngaohi ʻakinautolu ke hangē ko e teka; ke hangē ko e veve ʻoku vilingia ʻi he matangi.
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
ʻO hangē ko e vela ʻoe vao ʻakau ʻi he afi, pea hangē kuo tutu ʻae ngaahi moʻunga ʻe he ulo afi.
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
Ke fakatanga pehē ʻakinautolu ʻaki hoʻo fuʻu taufa, pea fakamanavahēʻi ʻakinautolu ʻaki hoʻo afā.
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
ʻE Sihova, fakafonu honau mata ʻi he mā; koeʻuhi kenau kumi ki ho huafa.
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Tuku kenau puputuʻu mo mamahi ʻo taʻengata; ʻio, tuku ke mā mo ʻauha ʻakinautolu.
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
Koeʻuhi ke ʻilo ʻe he kakai ko koe, ko ho huafa ʻoʻou ko Sihova, ko e Fungani Māʻolunga ʻi māmani kotoa pē.