< Žalmy 83 >
1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
Ko mianjiñe ry Andrianañahare ko mimosy vaho ko mañamahama, ry Andrianamboatse!
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
Heheke, miroharoha o rafelahi’oo, mivoala-doha o malaiñe Azoo.
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
Hikililie’ iareo ondati’oo; mivory hikinia o mipalitse ama’oo.
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
Antao, hoe iereo, haitoan-tika tsy ho fifeheañe ka. soa tsy ho tiahy ka ty añara’ Israeley.
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
An-troke miraike t’ie mikinia, mifañina fanjeharañe ama’o.
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
O kiboho’ i Edome naho Ismaeleo; i Moabe, naho o nte Hagìo,
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
i Gebale naho i Amone, naho i Amaleke; i Pilisty vaho o mpimone’ i Tsoreo.
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
Rekets’ am’ iareo ka t’i Asore; le fitañe am’iareo o ana’ i Loteo. Selà
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Ampanahafo amy nanoa’o amy Midiane, amy Sisera vaho am’ Iabene an-torahan-Kisone añe,
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
i narotsake Endora añe rey, ninjare litsake amy taney.
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
Ampihambaño amy Orebe naho amy Zeèbe o roandria’eo, fonga hanahak’ i Zebake naho i Tsalmonà o ana-dona’ iareoo
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
ie nanoa’iareo ty hoe: Antao hitavañe o fiandrazen’ Añahareo!
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
O Andrianañahareko, anò hoe talìon-deboke iereo, hoe kafokafo miatre-tioke!
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
Manahake ty afo mamorototo ala, naho ty foroha mampisolebatse o vohitseo;
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
Aa le horidaño amy tangololahi’oy; le ampihembaño ami’ty tio-bei’o.
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
Liforo hasalarañe ty vìnta’ iareo, hipaia’e ty tahina’o, ry Iehovà.
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Ie ho salareñe naho hangebakebake nainai’e, eka ho meñareñe naho hikoromake.
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
Hahafohina’ ondatio te Ihe avao, ro kanjieñe ty hoe Iehovà, Andindimone’ ty tane toy.