Žalmy 83

1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

Canticum Psalmi Asaph. [Deus, quis similis erit tibi? ne taceas, neque compescaris, Deus:

2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

quoniam ecce inimici tui sonuerunt, et qui oderunt te extulerunt caput.

3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

Super populum tuum malignaverunt consilium, et cogitaverunt adversus sanctos tuos.

4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

Dixerunt: Venite, et disperdamus eos de gente, et non memoretur nomen Israël ultra.

5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

Quoniam cogitaverunt unanimiter; simul adversum te testamentum disposuerunt:

6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

tabernacula Idumæorum et Ismahelitæ, Moab et Agareni,

7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

Gebal, et Ammon, et Amalec; alienigenæ cum habitantibus Tyrum.

8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)

Etenim Assur venit cum illis: facti sunt in adjutorium filiis Lot.

9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

Fac illis sicut Madian et Sisaræ, sicut Jabin in torrente Cisson.

10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

Disperierunt in Endor; facti sunt ut stercus terræ.

11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

Pone principes eorum sicut Oreb, et Zeb, et Zebee, et Salmana: omnes principes eorum,

12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

qui dixerunt: Hæreditate possideamus sanctuarium Dei.

13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

Deus meus, pone illos ut rotam, et sicut stipulam ante faciem venti.

14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

Sicut ignis qui comburit silvam, et sicut flamma comburens montes,

15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

ita persequeris illos in tempestate tua, et in ira tua turbabis eos.

16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

Imple facies eorum ignominia, et quærent nomen tuum, Domine.

17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

Erubescant, et conturbentur in sæculum sæculi, et confundantur, et pereant.

18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.

Et cognoscant quia nomen tibi Dominus: tu solus Altissimus in omni terra.]