< Žalmy 83 >

1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
Ein Lied, ein Psalm Asaphs. O Gott, halte dich nicht zurück,
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
Denn siehe, deine Feinde toben, und die dich hassen, tragen das Haupt hoch!
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
Gegen dein Volk ersinnen sie einen Anschlag und beraten sich gegen deine Schutzbefohlnen;
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
sie sagen: »Kommt, wir wollen sie vertilgen als Volk: des Namens Israel soll man fürder nicht gedenken!«
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
Ja, sie haben einmütigen Sinns sich beraten, ein Bündnis gegen dich geschlossen:
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
die Zelte Edoms und der Ismaeliter, Moab und die Hagriter,
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
Gebal und Ammon und Amalek, das Philisterland samt den Bewohnern von Tyrus.
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
Auch Assur hat sich zu ihnen gesellt, es leiht den Nachkommen Lots seinen Arm. (SELA)
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Verfahre mit ihnen wie einst mit Midian, wie mit Sisera, wie mit Jabin am Bache Kison,
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
die bei Endor den Untergang fanden, mit ihren Leibern das Erdreich düngten!
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
Mache sie, ihre Edlen, wie Oreb und Seeb, und wie Sebah und Zalmunna alle ihre Fürsten,
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
die gesprochen hatten: »Wir wollen für uns erobern die Fluren Gottes!«
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
Mein Gott, mache sie gleich dem verwehten Laub, wie Spreu vor dem Winde!
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
Wie Feuer, das den Wald verzehrt, wie Flammen, welche die Berge versengen:
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
so verfolge sie mit deinem Sturm und schrecke sie mit deiner Windsbraut!
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
Laß Beschämung ihr Antlitz bedecken, auf daß sie nach deinem Namen fragen, o HERR!
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Laß sie beschämt und erschreckt sein für immer, in Schande geraten und vergehn!
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
Sie müssen erkennen, daß du, dessen Name »HERR« ist, du allein der Höchste bist über die ganze Erde.

< Žalmy 83 >