< Žalmy 82 >
1 Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
Faarfannaa Asaaf. Waaqni, waldaa waaqotaa gidduu dhaabata; “waaqota” gidduuttis murtii kenna; akkanas jedha:
2 Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)
“Isin hamma yoomiitti seera jalʼiftu? Hamma yoomiittis jalʼootaaf dhaabattu?
3 Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
Dadhabdootaa fi ijoollee abbaa hin qabneef murtii qajeelaa kennaa; mirga hiyyeeyyiitii fi cunqurfamtootaas eegsisaa.
4 Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
Warra dadhabaa fi rakkattoota baraaraa; harka jalʼootaatiis isaan baasaa.
5 Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
“Isaan homaa hin beekan; homaa illee hin hubatan. Isaan dukkana keessa jiraatu; hundeen lafaa hundinuu ni raafame.
6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
“Anis, ‘Isin, “waaqota;” hundi keessan ilmaan Waaqa Waan Hundaa Olii ti’ jedheera.
7 A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
Taʼus isin akkuma namatti ni duutu; akkuma bulchitoota kamii iyyuu ni kuftu.”
8 Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.
Yaa Waaqi kaʼi; lafatti muri; sabni hundinuu kan keetiitii.