< Žalmy 82 >

1 Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
Mijohañe am-pivo­rim-panalolahy t’i Andrianañahare; mizaka añivom-pizaka eo.
2 Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)
Pak’ombia ty mbe izakà’ areo ami’ty tsy hiti’e, hañonjonañe o tsivokatseo? Selà
3 Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
Meo tò o rarakeo naho o bode-raeo; tohaño ty zo’ o poie’eo naho o misotrio.
4 Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
Hahao o mahàtrao naho o malorèo; avotsoro am-pità’ o lo-tserekeo.
5 Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
Tsy mahilala iereo, naho tsy mahafohiñe, mirere­rere añ’ieñe ao avao; fa naveve iaby o faha’ ty tane toio.
6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
Nanao ty hoe iraho: Mpizaka nahareo songa anak’ i Andindimoneñey.
7 A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
Fe hikoromake hoe ondaty avao, hikorovoke manahake ty raike amo roandriañeo.
8 Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.
Miongaha, ry Andrianañahare, zakao ty tane toy, fa kila ho lovae’o o fifeheañeo.

< Žalmy 82 >