Žalmy 81
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
Al maestro del coro. Su «I torchi...». Di Asaf. Esultate in Dio, nostra forza, acclamate al Dio di Giacobbe.
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Intonate il canto e suonate il timpano, la cetra melodiosa con l'arpa.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Suonate la tromba nel plenilunio, nostro giorno di festa.
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
Questa è una legge per Israele, un decreto del Dio di Giacobbe.
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
Lo ha dato come testimonianza a Giuseppe, quando usciva dal paese d'Egitto. Un linguaggio mai inteso io sento:
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
«Ho liberato dal peso la sua spalla, le sue mani hanno deposto la cesta.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
Hai gridato a me nell'angoscia e io ti ho liberato, avvolto nella nube ti ho dato risposta, ti ho messo alla prova alle acque di Meriba.
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Ascolta, popolo mio, ti voglio ammonire; Israele, se tu mi ascoltassi!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
Non ci sia in mezzo a te un altro dio e non prostrarti a un dio straniero.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
Sono io il Signore tuo Dio, che ti ho fatto uscire dal paese d'Egitto; apri la tua bocca, la voglio riempire.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
Ma il mio popolo non ha ascoltato la mia voce, Israele non mi ha obbedito.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
L'ho abbandonato alla durezza del suo cuore, che seguisse il proprio consiglio.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Se il mio popolo mi ascoltasse, se Israele camminasse per le mie vie!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
Subito piegherei i suoi nemici e contro i suoi avversari porterei la mia mano.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
I nemici del Signore gli sarebbero sottomessi e la loro sorte sarebbe segnata per sempre;
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
li nutrirei con fiore di frumento, li sazierei con miele di roccia».
