< Žalmy 81 >
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
For the chief musician; set to the Gittith style. A psalm of Asaph. Sing aloud to God our strength; shout out for joy to the God of Jacob.
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Sing a song and play the tambourine, the pleasant lyre with the harp.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Blow the trumpet on the day of the new moon, on the day of the full moon, when our feast day begins.
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
For it is a statute for Israel, a decree given by the God of Jacob.
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
He issued it as a regulation in Joseph when he went against the land of Egypt, where I heard a voice that I did not recognize:
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
“I removed the burden from his shoulder; his hands were freed from holding the basket.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
In your distress you called out, and I helped you; I answered you from a dark thundercloud. I tested you at the waters of Meribah. (Selah)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Listen, my people, for I will warn you, Israel, if you would only listen to me!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
There must be no foreign god among you; you must not worship any foreign god.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
I am Yahweh your God, who brought you out of the land of Egypt. Open your mouth wide, and I will fill it.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
But my people did not listen to my words; Israel did not obey me.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
So I gave them over to their own stubborn way so that they might do what seemed right to them.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Oh, that my people would listen to me; oh, that my people would walk in my paths.
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
Then I would quickly subdue their enemies and turn my hand against their oppressors.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
May those who hate Yahweh cringe in fear before him! May they be humiliated forever.
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
I would feed Israel with the finest wheat; I would satisfy you with honey out of the rock.”