Žalmy 81
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
For the leader. On the gittith. Of Asaph. Sing aloud to God our strength, shout for joy to the God of Jacob.
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Raise a song, sound the timbrel, sweet lyre and harp.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
On the new moon blow the horn, at the full moon, the day of our festival.
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
For this is a statute for Israel, a ruling of the God of Jacob,
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
a witness he set up in Joseph, when he marched against Egypt’s land, where he heard an unknown voice say:
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
‘I removed from your shoulder the burden, and freed your hands from the basket.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
At your call of distress I delivered you, from the thundercloud I answered you. At Meribah’s waters I tested you. (Selah)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
‘Listen, my people, to my warning, O Israel, if you would but listen!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
There must not be a strange god among you, you must bow to no foreign god.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
I am the Lord your God who brought you up out of Egypt. Open your mouth, that I fill it.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
‘But my people did not listen to my voice, Israel would have none of me.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
So to their own hard hearts I left them, to follow their own devices.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
O that my people would listen, that Israel would walk in my ways.
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
Soon would I humble their enemies, and turn my hand on their foes.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
Those who hate the Lord would cringe before him in everlasting terror.
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
But you would I feed with the richest wheat, and with honey from the rock to your heart’s desire.’
