Žalmy 81
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
“For the leader of the music. On the Gittith. A psalm of Asaph.” Sing joyfully to God, our strength! Shout with gladness to the God of Jacob!
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Raise a song, and strike the timbrel, The sweet-sounding harp, and the psaltery!
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Blow the trumpet at the new moon; At the full moon, also, on our festal day!
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
For this is a statute for Israel, A law of the God of Jacob;
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
He appointed it as a memorial in Joseph, When he went out of the land of Egypt, Where he heard a language which he knew not.
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
“I relieved [[said he]] thy shoulders from their burden; Thy hands were removed from the hod.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
Thou didst call in trouble, and I delivered thee; In the secret place of thunder I answered thee; I proved thee at the waters of Meribah. (Pause)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Hear, O my people! and I will admonish thee! O Israel! that thou wouldst hearken to me!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
Let there be no strange god within thee, Nor worship thou any foreign god!
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
I Jehovah am thy God, Who brought thee out of the land of Egypt: Open wide thy mouth, and I will fill it!
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
But my people would not listen to my voice, And Israel would not hearken to me.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
So I gave them up to the obstinacy of their hearts, And they walked according to their own devices.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
“O that my people had hearkened to me! That Israel had walked in my ways!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
Soon would I have brought low their enemies, And turned my hand against their adversaries.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
The haters of Jehovah should have become suppliants to them, And their prosperity should have endured for ever.
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
With the finest of the wheat I would have fed them, And with honey out of the rock would I have satisfied them.”
