Žalmy 81
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
For the Leader; upon the Gittith. A Psalm of Asaph. Sing aloud unto God our strength; shout unto the God of Jacob.
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Take up the melody, and sound the timbrel, the sweet harp with the psaltery.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Blow the horn at the new moon, at the full moon for our feast-day.
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
For it is a statute for Israel, an ordinance of the God of Jacob.
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
He appointed it in Joseph for a testimony, when He went forth against the land of Egypt. The speech of one that I knew not did I hear:
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
'I removed his shoulder from the burden; His hands were freed from the basket.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
Thou didst call in trouble, and I rescued thee; I answered thee in the secret place of thunder; I proved thee at the waters of Meribah. (Selah)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Hear, O My people, and I will admonish thee: O Israel, if thou wouldest hearken unto Me!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
There shall no strange god be in thee; neither shalt thou worship any foreign god.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
I am the LORD thy God, who brought thee up out of the land of Egypt; open thy mouth wide, and I will fill it.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
But My people hearkened not to My voice; and Israel would none of Me.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
So I let them go after the stubbornness of their heart, that they might walk in their own counsels.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Oh that My people would hearken unto Me, that Israel would walk in My ways!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
I would soon subdue their enemies, and turn My hand against their adversaries.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
The haters of the LORD should dwindle away before Him; and their punishment should endure for ever.
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
They should also be fed with the fat of wheat; and with honey out of the rock would I satisfy thee.'
