Žalmy 81
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
For the Chief Musician. On an instrument of Gath. By Asaph. Sing aloud to God, our strength! Make a joyful shout to the God of Jacob!
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Raise a song, and bring here the tambourine, the pleasant lyre with the harp.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Blow the trumpet at the New Moon, at the full moon, on our feast day.
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
For it is a statute for Israel, an ordinance of the God of Jacob.
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
He appointed it in Joseph for a covenant, when he went out over the land of Egypt, I heard a language that I did not know.
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
“I removed his shoulder from the burden. His hands were freed from the basket.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
You called in trouble, and I delivered you. I answered you in the secret place of thunder. I tested you at the waters of Meribah.” (Selah)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
“Hear, my people, and I will testify to you, Israel, if you would listen to me!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
There shall be no strange god in you, neither shall you worship any foreign god.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
I am the LORD, your God, who brought you up out of the land of Egypt. Open your mouth wide, and I will fill it.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
But my people did not listen to my voice. Israel desired none of me.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
So I let them go after the stubbornness of their hearts, that they might walk in their own counsels.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
Oh that my people would listen to me, that Israel would walk in my ways!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
I would soon subdue their enemies, and turn my hand against their adversaries.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
The haters of the LORD would cringe before him, and their punishment would last forever.
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
But he would have also fed them with the finest of the wheat. I will satisfy you with honey out of the rock.”
