Žalmy 80
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi. Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.
Til songmeisteren, etter «Liljor»; eit vitnemål av Asaf, ein salme. Du Israels hyrding, vend øyra til! du som fører Josef som ei hjord, du som tronar yver kerubarne, syn deg herleg!
2 Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.
Vekk upp ditt velde for Efraim og Benjamin og Manasse, og kom oss til hjelp!
3 Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Gud, reis oss upp att, og lat ditt andlit lysa, so me vert frelste!
4 Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?
Herre Gud, Allhers drott! Kor lenge du frøser av harm, endå folket ditt bed!
5 Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.
Du gav deim tårebrød til å eta og tåror til å drikka i fullt mål.
6 Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.
Du sette oss til eit trættemål for våre grannar, og våre fiendar spottar seg imillom.
7 Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Gud, allhers drott, reis oss upp att og lat ditt andlit lysa, so me vert frelste!
8 Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.
Eit vintre flutte du frå Egyptarland, du dreiv heidningar ut og planta det.
9 Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.
Du rudde rom for det, og det feste rot og fyllte landet.
10 Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.
Fjell vart løynde av skuggen frå det, og Guds cedrar av greinerne.
11 Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.
Det strekte sine greiner ut til havet, og sine renningar burt imot elvi.
12 I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?
Kvi hev du rive ned gardarne ikring det, so alle som gjeng framum på vegen, plukkar av det?
13 Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.
Svinet frå skogen gneg på det og dyri på marki beitar i det.
14 Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,
Gud, allhers drott, vend um att! skoda ned frå himmelen og sjå og vitja ditt vintre!
15 Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.
og verna um det som di høgre hand hev planta, og um den son du hev valt deg ut!
16 Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.
Det er brent med eld, det er avhogge, for trugsl frå ditt andlit gjeng dei til grunnar.
17 Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,
Haldt di hand yver mannen ved di høgre hand, yver menneskjesonen som du hev valt deg ut,
18 A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme.
so vil me ikkje vika frå deg! Gjer oss levande att, so vil me kalla på ditt namn!
19 Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.
Herre Gud, allhers drott, reis oss upp att, og lat ditt andlit lysa, so me vert frelste!
