Žalmy 79
1 Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady.
A Psalm. Of Asaph. O God, the nations have come into your heritage; they have made your holy Temple unclean; they have made Jerusalem a mass of broken walls.
2 Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským.
They have given the bodies of your servants as food to the birds of the air, and the flesh of your saints to the beasts of the earth.
3 Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával.
Their blood has been flowing like water round about Jerusalem; there was no one to put them in their last resting-place.
4 Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.
We are looked down on by our neighbours, we are laughed at and made sport of by those who are round us.
5 Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?
How long, O Lord? will you be angry for ever? will your wrath go on burning like fire?
6 Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.
Let your wrath be on the nations who have no knowledge of you, and on the kingdoms who have not made prayer to your name.
7 Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.
For they have taken Jacob for their meat, and made waste his house.
8 Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.
Do not keep in mind against us the sins of our fathers; let your mercy come to us quickly, for we have been made very low.
9 Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své.
Give us help, O God of our salvation, for the glory of your name; take us out of danger and give us forgiveness for our sins, because of your name.
10 Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.
Why may the nations say, Where is their God? Let payment for the blood of your servants be made openly among the nations before our eyes.
11 Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných.
Let the cry of the prisoner come before you; with your strong arm make free the children of death;
12 A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane.
And give punishment seven times over into the breast of our neighbours for the bitter words which they have said against you, O Lord.
13 My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.
So we your people, and the sheep of your flock, will give you glory for ever: we will go on praising you through all generations.
