Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Nkunga Asafi. A batu bama, wanu malongi mama! Dimbanu mambu ma munu ama.
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Ndiela zibula munu ama mu tuba zingana ayi ndiela samuna mambu ma suama, mambu makhulu;
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
momo tuwa ayi momo tuzaba ayi momo bakulu beto batukamba;
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
Tulendi masuekila ko bana bawu; tuela samuna kuidi tsungi yinkuiza mavanga ma Yave mafueti zitusu, lulendo luandi ayi matsiminanga momo kavanga.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
Wuvana zithumunu mu diambu di Yakobi. Wukubika Mina mu Iseli, ayi wutumina bakulu beto muingi bamilonga kuidi bana bawu;
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
buna tsungi yinkuiza, yela zaba mawu buela bana bobo babutuki ko ayi bawu mamvawu mu thangu awu bela yolukila bana bawu;
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
buna bela tula diana diawu mu Nzambi, ayi balendi zimbakana mavanga mandi ko, vayi bela keba zithumunu ziandi;
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
Balendi ba banga bakulu bawu ko; tsungi yikambulu bulemvo, ayi tsungi yi matingu; bobo mintima misia ba mifuana ko kuidi Nzambi bobo pheve yisia yikuikama kuidi Nzambi ko.
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
Batu ba Efalayimi bobo baba ayi mimbasa, bavutuka ku mbusa mu lumbu ki mvita.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
Basi keba ko Nguizani yi Nzambi, ayi bamanga zingila boso buididi Mina miandi.
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
Bazimbakana momo kavanga; matsiminanga momo kabamonisa.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Wuvanga bikumu va ntuala bakulu bawu mu tsi yi Ezipite; mu zunga ki Tsowani.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Wuvasa mbu ayi wuba viokila muawu; wutelimisa nlangu dio ngui banga baka.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Wuba diatisa mu dituti va muini, ayi mu kiezila ki mbazu va builu bu mvimba.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Wubasa matadi mu dikanga, ayi wuba vana nlangu wuwombo banga mbu;
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
Wutotula mimvuila minlangu mu ditadi ayi wukumbisa minlangu banga minlangu minneni.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
Vayi babuela tatamana sumuka diaka va ntualꞌandi; batinguna Nzambi Yizangama mu dikanga.
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
Batota Nzambi mu luzolo lungolo, mu lombanga mu kingolo bidia biobi batomba.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
Batubidila Nzambi batuba: “Nzambi beki kuandi bu kubikila meza mu dikanga e?
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Bu kabula ditadi dingolo, mbadi nlangu wutotuka ayi mimvuila mikumba mu buwombo vayi buna wulendi kuandi kutuvana bidia e? Wulendi kuandi kubika zimbizi mu diambu di batu bandi e?”
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Yave bu kaba wa, wufuema ngolo, mbazu andi yilema mu diambu di Yakobi ayi miangu miandi mibuila Iseli.
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
Bila basia wilukila Nzambi ko, voti basia tula diana diawu mu khudulu andi ko.
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Muaki wuvana lutumunu kuidi matuti ma yilu ayi wuzibula mielo mi diyilu;
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
Wunokisa mana mu diambu di batu muingi badia; wuba vana zitheti zi diyilu.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Batu badia dipha di zimbasi; wuba fidisila bidia bioso biobi balenda dia.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
Wuvevumuna phemo yi Esite mu diyilu. Wudiata ku ntuala phemo yi Sude mu lulendo luandi.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
Wuba nokisila zimbizi banga mbungi-mbungi; zinuni zieti dumuka banga nzielo yi mbu.
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
Wuba buisila biawu va khatitsika ka kiawu; muyenda zinzo ziawu zioso zingoto.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Badia nate bayukuta kuwombo; ayi wuba vana biobi baleba mu kingolo.
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
Tuamina batamba bidia biobi baleba mu kingolo mbusa, buela bikidi mu miunu miawu.
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
Nganzi yi Nzambi yi babuila; wuvonda bobo baluta ba zinitu zingolo mu bawu; wuvonda bana ba matoko ma Iseli.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Ka diambu ko mambu moso momo, batatamana vola masumu ka diambu ko matsiminanga mandi, basia wilukila ko.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Buna wumanisa bilumbu biawu mu phamba ayi mimvu miawu mu tsisi.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
Kadika khumbu kaba kuba vondanga, tombanga baba kuntombanga, balukanga nsualu-nsualu diaka kuidi niandi.
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
Batebuka moyo ti Nzambi niandi wuba dibanga diawu ayi Nzambi Yizangama niandi nkudi awu.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
Vayi buna bankamba mambu ma lueki mu miunu miawu bamvuna mu ludimi luawu.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Mintima miawu misia ba mifuana kuidi niandi ko basia ba bakuikama ko mu Nguizani andi.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Vayi niandi wuba nkua kiadi wuba lemvukila mambimbi mawu kasia babunga ko thangu ka thangu wudekula nganzi andi ayi kasia totula ko miangu miandi mioso.
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
Wutebuka moyo ti baba minsuni kaka; phemo yeti vioka yoyi yilendi vutuka ko. Ayi wulendi buela vutuka ko.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Zikhumbu ziwombo bantingunina mu dikanga, ayi bansoka mu bibuangu bikambulu batu.
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Khumbu ka khumbu baba vutukilanga diaka tota Nzambi; bafuemisa mutu wunlongo wu Iseli kiadi.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
Basia tebukila ko moyo lulendo luandi mu lumbu kioki kaba kula mu mioko mi mutu wuba yamisa;
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
mu lumbu kamonisa bidimbu bi bikumu biandi mu Ezipite, mambu mandi matsiminanga mu ndambu tsi yi Tsowani
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
wukitula minlangu miawu menga; basia buela baka bumina mu mimvuila mi minlangu miawu.
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
Wufidisa nkangu zinzinzi ziozi zibadia ayi zinguanga ziozi zi babunga.
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
Wavana mimbutu miawu mu zitsola kuidi binzienzi biobi basala kuidi makhoko.
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
Wumana bunga zindima ziawu zi vinu mu mvula yi matadi ayi minti miawu mi sikomole mu kiozi ki ngolo,
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
wuyekula bibulu biawu kuidi mvula yi matadi ayi minkangu mi mamemi mawu kuidi lusiemo.
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
Wuba fidisila nganzi andi yi mbazu, miangu miandi mi ngolo khakumusu, kimbeni weti bunga
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
Wukubika nsolo mu diambu di nganzi andi kasia kuba tanina ko mu lufua; vayi wuba yekula mu minsongo;
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
Wuvonda bana boso batheti bababakala ba Ezipiti mimbutu mitheti mi zingolo mu zinzo zi ngoto zi Hami.
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Vayi wutotula batu bandi banga mamemi; wuba tuadisa banga nkangu wu bibulu mu dikanga.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
Wuba diatisila mu luvovomo; diawu basia mona tsisi ko ayi mbu wumina bambeni ziawu.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
Buna wuba kotisa mu yenda tsi andi yinlongo; ku tsi yi mongo wowo koko kuandi ku lubakala kukibakila.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
Wukuka makanda ku ntualꞌawu; ayi wuba kabudila mintoto miawu banga kiuka wuvuandisa makanda ma Iseli mu zinzo ziawu.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Vayi batota Nzambi ayi batinguna Nzambi Yizangama; basia keba zinzengolo ziandi ko.
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
Banga madisa mawu basia ba bafuana ko ayi basia ba minu ko balendi tudulu diana ko banga wuvenga.
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
Bamfuemisa mu bibuangu biawu bizangama balemisa kiphala kiandi mu bitumba biawu
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
Nzambi bu kawa, buna wufuema ngolo wutumbu loza mvimba Iseli.
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
Wuyekula, nzo ngoto mbuabununu yi Silo; nzo yoyo mu kakivuandisa;
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
Wufidisa kesi yi lulendo luandi mu buvika, ayi kiezila kiandi mu mioko mi mbeni.
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
Wuyekula batu bandi mu sabala, wufuemina ngolo kiuka kiandi.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Mbazu yi zinisa bamatoko mawu, ayi bandumba ziawu ziozi zisia zaba babakala ko zisia baka ko minkunga mi makuela ko.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Zinganga ziawu zinzambi zimana fuila mu sabala ayi mafuola mawu masia baka bu didila ko.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Buna Yave wukotuka banga mutu wuba wuleka, banga mutu kotukidi mu diambu di vinu kakololo.
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
Wuvutula bambeni bandi ku manima; wuzifuisa zitsoni ka zisukanga ko.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Buna wuloza zinzo zi ngoto zi Zozefi, kasia sobula ko dikanda di Efalayimi;
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
Vayi wusobula dikanda di Yuda, mongo wu Sioni, wowo kazola.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
Wutunga buangu kiandi kinlongo banga bibuangu bizangama, banga ntoto wowo kakubika mu zithangu zioso zi kazimani.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
Wusobula Davidi kisadi kiandi ayi wumbonga mu ziphangu zi mamemi,
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
Wumbongila vana vaba mamemi momo kaba sunga mu diambu di kaba nsungi wu batu bandi Yakobi, wu Iseli kiuka kiandi.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
Buna Davidi wuba nsungi awu mu ntima wufuana ayi wuba diatisila mu koko ku diela.
