Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Maskil de Asaf. Escucha, pueblo mío, mi enseñanza; presta oído a las palabras de mis labios.
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Voy a abrir mi boca en un poema, y evocaré escondidas lecciones del pasado.
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
Lo que hemos oído y aprendido, lo que nos han contado nuestros padres,
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
no lo ocultaremos a sus hijos; relataremos a la generación venidera las glorias de Yahvé y su poderío, y las maravillas que Él hizo.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
Porque Él, habiendo dado testimonio a Jacob, y establecido una ley en Israel, mandó a nuestros padres enseñarlo a sus hijos,
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
para que lo supiera la generación siguiente, y a su vez los hijos nacidos de esta lo narrasen a sus propios hijos;
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
de suerte que pongan en Dios su confianza, no olvidando los beneficios de Yahvé y observando sus mandamientos;
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
para que no vengan a ser como sus padres, una raza indócil y contumaz; generación que no tuvo el corazón sencillo ni el espíritu fiel a Dios.
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
Los hijos de Efraím, muy diestros arqueros, volvieron las espaldas en el día de la batalla;
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
no guardaron la alianza con Dios, rehusaron seguir su ley;
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
olvidaron sus obras y las maravillas que hizo ante los ojos de ellos.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
A la vista de sus padres Él había hecho prodigios en el país de Egipto, en los campos de Tanis.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Dividió el mar por medio, y los hizo pasar, sosteniendo las aguas como un muro.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
De día los guiaba con la nube y toda la noche con un resplandor de fuego.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Hendió la roca en el desierto, y les dio de beber aguas copiosísimas.
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
Sacó torrentes de la peña, hizo salir aguas como ríos.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
Mas ellos continuaron pecando contra Él, resistiendo al Altísimo en el yermo;
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
tentaron a Dios en sus corazones, pidiendo comida según su antojo.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
Y hablando mal de Dios, dijeron: “¿Podrá Dios prepararnos una mesa en el desierto?
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Cierto es que hirió la peña, y brotaron aguas y corrieron torrentes; mas ¿podrá también dar pan y proveer de carne a su pueblo?”
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Yahvé lo oyó y se indignó; su fuego se encendió contra Jacob, y subió de punto su ira contra Israel,
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
porque no creyeron a Dios, ni confiaron en su auxilio.
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Con todo, ordenó a las nubes en lo alto, abrió las puertas del cielo,
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
y llovió sobre ellos maná para su sustento, dándoles trigo del cielo.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Pan de fuertes comió el hombre, les envió comida hasta hartarlos.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
Después levantó el viento solano en el cielo, guio con su poder el ábrego,
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
y llovió sobre ellos carne tanta como el polvo; aves volátiles como arena del mar
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
cayeron en su campamento, en derredor de sus tiendas.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Y comieron y se hartaron. Así Él les dio lo que habían deseado.
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
Mas no bien satisfecho su apetito, y estando el manjar aún en su boca,
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
se alzó contra ellos la ira de Dios, e hizo estragos entre los más fuertes, y abatió a la flor de Israel.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Sin embargo, pecaron de nuevo, y no dieron crédito a sus milagros.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Y Él consumió sus días en un soplo, y sus años con repentinas calamidades.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
Cuando les enviaba la muerte, entonces recurrían a Él, y volvían a convertirse a Dios,
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
recordando que Dios era su roca, y el Altísimo su Libertador.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
Pero lo lisonjeaban con su boca, y con su lengua le mentían;
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
su corazón no era sincero para con Él, y no permanecieron fieles a su alianza.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Él, no obstante, en su misericordia, les perdonaba su culpa, y no los exterminaba. Muchas veces contuvo su ira, y no permitió que se desahogase toda su indignación,
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
acordándose de que eran carne, un soplo que se va y no vuelve.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
¡Cuántas veces lo provocaron en el desierto; cuántas lo irritaron en aquella soledad!
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Y no cesaban de tentar a Dios, de afligir al Santo de Israel.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
No se acordaban ya de su mano, de aquel día en que los libertó del poder del opresor,
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
cuando Él ostentó sus prodigios en Egipto, y sus maravillas en los campos de Tanis,
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
trocando en sangre sus ríos y sus canales, para que no bebiesen;
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
enviando contra ellos unos tábanos que los devoraban, y ranas que los infectaron;
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
entregando sus cosechas a la oruga, y el fruto de su trabajo a la langosta;
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
destruyendo con el granizo sus viñas, y con heladas sus higueras;
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
librando a la peste sus manadas, y sus rebaños al contagio;
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
desatando contra ellos el ardor de su ira, su indignación, el furor, el castigo: un tropel de ejecutores de calamidad;
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
dando libre paso a su saña, y entregando a ellos mismos a la peste, sin perdonar sus propias vidas,
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
y matando a todo primogénito en Egipto, las primicias del vigor en las tiendas de Cam.
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Ni recordaban cuando como ovejas sacó a los de su pueblo, y los guio como un rebaño por el desierto,
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
y los condujo con seguridad y sin temor, mientras sepultaba a sus enemigos en el mar.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
Y los llevó a su tierra santa, a los montes que conquistó su diestra;
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
expulsó ante ellos a los gentiles, en suertes repartió la heredad de estos, y en sus pabellones hizo habitar a las tribus de Israel.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Pero ellos aun tentaron y provocaron al Dios Altísimo, y no guardaron sus mandamientos.
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
Apostataron y fueron traidores, como sus padres; fallaron como un arco torcido.
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
Lo movieron a ira con sus lugares altos, y con sus esculturas le excitaron los celos.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
Ardió con esto el furor de Dios; acerbamente apartó de sí a Israel,
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
y abandonó el Tabernáculo de Silo, la morada que tenía entre los hombres.
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
Abandonó al cautiverio su fortaleza, y su gloria en manos del adversario.
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
Entregó su pueblo a la espada, y se irritó contra su herencia.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
El fuego devoró a sus jóvenes, y sus doncellas no fueron desposadas.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
A cuchillo cayeron sus sacerdotes, y sus viudas no los lloraron.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
El Señor despertó entonces como de un sueño -cual gigante adormecido por el vino-
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
e hirió a los enemigos en la zaga, cubriéndolos de ignominia para siempre.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Mas reprobó la tienda de José, y a la tribu de Efraím no la eligió,
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
y prefirió a la tribu de Judá, el monte Sión, su predilecto.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
Y levantó, como cielo, su santuario, como la tierra, que fundó para siempre.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
Y escogió a su siervo David, sacándolo de entre los rebaños de ovejas;
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
detrás de las que amamantaban lo llamó, para que apacentase a Jacob, su pueblo, y a Israel, su heredad.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
Y él los apacentó con sencillez de corazón, y los guio con la destreza de sus manos.
