Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Pazljivo prisluhni, oh moje ljudstvo, k moji postavi, nagni svoja ušesa k besedam iz mojih ust.
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Svoja usta bom odprl v prispodobi, izrekel bom temne govore od davnine,
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
ki smo jih slišali in poznali in so nam jih naši očetje povedali.
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
Ne bomo jih skrili pred njihovimi otroki, prikazujoč prihajajočemu rodu Gospodove hvalnice in njegovo moč ter njegova čudovita dela, ki jih je storil.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
Kajti osnoval je pričevanje v Jakobu in določil postavo v Izraelu, ki jo je zapovedal našim očetom, da bi jo lahko naredili znano svojim otrokom,
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
da bi jih prihajajoči rod lahko spoznal, celó otroci, ki naj bi bili rojeni, ki naj bi vstali in jih oznanili svojim otrokom,
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
da bi svoje upanje lahko usmerili v Boga in ne bi pozabili Božjih del, temveč bi se držali njegovih zapovedi
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
in bi ne bili kakor njihovi očetje, trmoglav in uporen rod, rod, ki svojega srca ni pravilno postavil in čigar duh z Bogom ni bil neomajen.
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
Efrájimovi otroci, ki so bili oboroženi in nosili loke, so se na dan bitke obrnili nazaj.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
Niso ohranjali Božje zaveze in odklanjali so se ravnati po njegovi postavi
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
in pozabili so njegova dela in njegove čudeže, ki jim jih je pokazal.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Čudovite stvari je storil v očeh njihovih očetov v egiptovski deželi, na polju Coana.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Razdelil je morje, jih pripravil, da so prešli skozenj in storil je, da so vode stale kakor kup.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Tudi podnevi jih je vodil z oblakom in vso noč z ognjeno svetlobo.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Razklal je skale v divjini in jim dal piti kakor iz velikih globin.
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
Tudi vodne tokove je privedel iz skale in storil, da so vode tekle kakor reke.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
V divjini pa so še bolj grešili zoper njega z izzivanjem Najvišjega.
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
V svojem srcu so skušali Boga z zahtevanjem jedi za svoje poželenje.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
Da, govorili so zoper Boga; rekli so: »Ali Bog lahko oskrbi mizo v divjini?«
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Glej, udaril je skalo, da so pridrle vode in vodotoki so preplavili, ali lahko da tudi kruh? Ali za svoje ljudstvo lahko priskrbi meso?
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Torej Gospod je to slišal in je bil ogorčen, tako je bil zoper Jakoba vžgan ogenj in tudi jeza je prišla zoper Izrael,
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
ker niso verovali v Boga in niso zaupali v njegovo rešitev duš,
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
čeprav je zapovedal oblakom od zgoraj in odprl vrata nebes
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
in je nanje deževal mano za jed ter jim dajal od nebeškega žita.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Človek je jedel hrano angelov. Poslal jim je mesa do sitosti.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
Vzhodniku je velel, da zapiha na nebu in s svojo močjo je privedel južni veter.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
Prav tako je nanje deževal meso kakor prah in operjeno perjad podobno kakor morski pesek.
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
Dopustil jim je pasti v sredo njihovega tabora, okoli njihovih prebivališč.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Tako so jedli in bili popolnoma nasičeni, kajti izročil jim je njihovo lastno željo;
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
niso bili odvrnjeni od svoje želje. Vendar ko je bila njihova jed še v njihovih ustih,
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
je nadnje prišel Božji bes in pokončal najdebelejše izmed njih in z udarcem zrušil izbrane Izraelove ljudi.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Kajti vsi ti so še vedno grešili in niso verovali zaradi njegovih čudovitih del.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Zato je njihove dneve použil v ničevosti in njihova leta v muki.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
Ko jih je ubijal, potem so ga iskali in vrnili so se ter zgodaj poizvedovali za Bogom.
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
Spomnili so se, da je bil Bog njihova skala in vzvišeni Bog njihov odkupitelj.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
Kljub temu so se mu prilizovali s svojimi usti in mu lagali s svojimi jeziki.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Kajti njihovo srce ni bilo popolnoma z njim niti niso bili neomajni v njegovi zavezi.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Toda on, ki je poln sočutja, je odpustil njihovo krivičnost in jih ni uničil. Da, svojo jezo je pogosto obrnil proč in ni razvnel vsega svojega besa.
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
Kajti spomnil se je, da so bili samo meso, veter, ki premine in ne prihaja ponovno.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Kako pogosto so ga dražili v divjini in ga žalostili v puščavi!
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Da, obrnili so se nazaj in skušali Boga in omejevali Svetega Izraelovega.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
Niso se spomnili njegove roke niti dneva, ko jih je osvobodil pred sovražnikom.
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
Kako je v Egiptu izvršil svoja znamenja in svoje čudeže na polju Coana
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
in njihove reke spremenil v kri in njihove potoke, da niso mogli piti.
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
Mednje je poslal številne vrste muh, ki so jih požirale in žabe, ki so jih uničevale.
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
Tudi njihov prirastek je dal gosenici in njihov trud leteči kobilici.
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
Njihove trte je uničil s točo in njihove egiptovske smokve z zmrzaljo.
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
Tudi njihovo živino je predal toči in njihove trope vročim strelam.
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
S pošiljanjem zlih angelov mednje je nanje vrgel okrutnost svoje jeze, bes, ogorčenost in stisko.
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
Pripravil je pot svoji jezi, njihovi duši ni prizanesel pred smrtjo, temveč je njihovo življenje odstopil kužni bolezni
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
in udaril vsakega prvorojenca v Egiptu, njihovo glavno moč v Hamovih šotorih.
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Toda svojemu lastnemu ljudstvu je storil, da gredo naprej kakor ovce in po divjini jih je usmerjal kakor trop.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
Vodil jih je varno, tako da se niso bali, toda njihove sovražnike je preplavilo morje.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
Privedel jih je do meje svojega svetišča, celo k tej gori, ki jo je pridobila njegova desnica.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
Pred njimi je spodil tudi pogane in jim z mejno črto razdelil dediščino in Izraelovim rodovom storil, da prebivajo v svojih šotorih.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Kljub temu so skušali in dražili najvišjega Boga in se niso držali njegovih pričevanj,
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
temveč so se obrnili nazaj in postopali nezvesto kakor njihovi očetje. Obrnjeni so bili na stran kakor varljiv lok.
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
Kajti s svojimi visokimi mesti so ga dražili do jeze in s svojimi rezanimi podobami so ga pripravili do ljubosumnosti.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
Ko je Bog to slišal, je bil ogorčen in silno preziral Izraela,
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
tako da je zapustil bivališče v Šilu, šotorsko svetišče, ki ga je postavil med ljudmi
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
in svojo moč izročil v ujetništvo in svojo slavo v sovražnikovo roko.
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
Svoje ljudstvo je izročil meču in ogorčen je bil nad svojo dediščino.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Ogenj je použil njihove mladeniče in njihove mladenke niso bile omožene.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Njihovi duhovniki so padli pod mečem in njihove vdove niso pripravile objokovanja.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Potem se je Gospod prebudil kakor iz spanja in kakor mogočen človek, ki vzklika zaradi vina.
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
Svoje sovražnike je udaril v njihove zadnje dele. Postavil jih je v neprestano grajo.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Poleg tega je odklonil Jožefovo šotorsko svetišče in ni izbral Efrájimovega rodu,
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
temveč je izbral Judov rod, goro Sion, ki jo je ljubil.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
Svoje svetišče je zgradil kakor visoke palače, kakor zemljo, ki jo je utrdil na veke.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
Poleg tega je izbral svojega služabnika Davida in ga vzel od ovčjih staj.
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
Od sledenja brejim ovcam z mladiči ga je privedel, da pase Jakoba, njegovo ljudstvo in Izraela, njegovo dediščino.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
Tako jih je hranil glede na neokrnjenost svojega srca in jih usmerjal s spretnostjo svojih rok.
