Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Escutae a minha lei, povo meu: inclinae os vossos ouvidos ás palavras da minha bocca.
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Abrirei a minha bocca n'uma parabola; fallarei enigmas da antiguidade.
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
As quaes temos ouvido e sabido, e nossos paes nol-as teem contado.
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
Não as encobriremos aos seus filhos, mostrando á geração futura os louvores do Senhor, assim como a sua força e as maravilhas que fez.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
Porque elle estabeleceu um testemunho em Jacob, e poz uma lei em Israel, a qual deu aos nossos paes para que a fizessem conhecer a seus filhos.
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
Para que a geração vindoura a soubesse, os filhos que nascessem, os quaes se levantassem e a contassem a seus filhos.
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
Para que pozessem em Deus a sua esperança, e se não esquecessem das obras de Deus, mas guardassem os seus mandamentos.
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
E não fossem como seus paes, geração contumaz e rebelde, geração que não regeu o seu coração, e cujo espirito não foi fiel com Deus
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
Os filhos de Ephraim, armados e trazendo arcos, viraram costas no dia da peleja.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
Não guardaram o concerto de Deus, e recusaram andar na sua lei.
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
E esqueceram-se das suas obras e das maravilhas que lhes fizera ver.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Maravilhas que elle fez á vista de seus paes na terra do Egypto, no campo de Zoan.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Dividiu o mar, e os fez passar por elle; fez com que as aguas parassem como n'um montão.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
De dia os guiou por uma nuvem, e toda a noite por uma luz de fogo.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Fendeu as penhas no deserto; e deu-lhes de beber como de grandes abysmos.
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
Fez sair fontes da rocha, e fez correr as aguas como rios.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
E ainda proseguiram em peccar contra elle, provocando ao Altissimo na solidão.
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
E tentaram a Deus nos seus corações, pedindo carne para o seu appetite.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
E fallaram contra Deus, e disseram: Acaso pode Deus preparar-nos uma mesa no deserto?
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Eis que feriu a penha, e aguas correram d'ella; rebentaram ribeiros em abundancia: poderá tambem dar-nos pão, ou preparar carne para o seu povo?
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Pelo que o Senhor os ouviu, e se indignou: e accendeu um fogo contra Jacob, e furor tambem subiu contra Israel;
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
Porquanto não creram em Deus, nem confiaram na sua salvação:
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Ainda que mandara ás altas nuvens, e abriu as portas dos céus,
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
E chovera sobre elles o manná para comerem, e lhes dera do trigo do céu.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
O homem comeu o pão dos anjos; elle lhes mandou comida a fartar.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
Fez ventar o vento do oriente nos céus, e o trouxe do sul com a sua força.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
E choveu sobre elles carne como pó, e aves d'azas como a areia do mar.
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
E as fez cair no meio do seu arraial, ao redor de suas habitações.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Então comeram e se fartaram bem; pois lhes cumpriu o seu desejo.
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
Não refreiaram o seu appetite. Ainda lhes estava a comida na bocca,
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
Quando a ira de Deus desceu sobre elles, e matou os mais gordos d'elles, e feriu os escolhidos d'Israel.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Com tudo isto ainda peccaram, e não deram credito ás suas maravilhas.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Pelo que consumiu os seus dias na vaidade e os seus annos na angustia.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
Quando os matava, então o procuravam; e voltavam, e de madrugada buscavam a Deus.
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
E se lembravam de que Deus era a sua rocha, e o Deus Altissimo o seu Redemptor.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
Todavia lisongeavam-n'o com a bocca, e com a lingua lhe mentiam.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Porque o seu coração não era recto para com elle, nem foram fieis no seu concerto.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Porém elle, que é misericordioso, perdoou a sua iniquidade: e não os destruiu, antes muitas vezes desviou d'elles o seu furor, e não despertou toda a sua ira
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
Porque se lembrou de que eram de carne, vento que vae e não torna.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Quantas vezes o provocaram no deserto, e o molestaram na solidão!
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Voltaram atraz, e tentaram a Deus; e limitaram o Sancto d'Israel.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
Não se lembraram da sua mão, nem do dia em que os livrou do adversario:
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
Como obrou os seus signaes no Egypto, e as suas maravilhas no campo de Zoan;
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
E converteu os seus rios em sangue, e as suas correntes, para que não podessem beber.
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
Enviou entre elles enxames de moscas que os consumiram, e rãs que os destruiram.
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
Deu tambem ao pulgão a sua novidade, e o seu trabalho aos gafanhotos.
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
Destruiu as suas vinhas com saraiva, e os seus sycomoros com pedrisco.
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
Tambem entregou o seu gado á saraiva, e os seus rebanhos ás brazas ardentes.
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
Lançou sobre elles o ardor da sua ira, furor, indignação, e angustia, mandando maus anjos contra elles.
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
Preparou caminho á sua ira; não retirou as suas almas da morte, mas entregou á pestilencia as suas vidas.
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
E feriu a todo o primogenito no Egypto, primicias da sua força nas tendas de Cão.
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Mas fez com que o seu povo saisse como ovelhas, e os guiou pelo deserto como um rebanho.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
E os guiou com segurança, que não temeram; mas o mar cobriu os seus inimigos.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
E o trouxe até ao termo do seu sanctuario, até este monte que a sua dextra adquiriu.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
E expulsou as nações de diante d'elles, e as partiu em herança por linha, e fez habitar em suas tendas as tribus d'Israel.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Comtudo tentaram e provocaram o Deus altissimo, e não guardaram os seus testemunhos.
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
Mas retiraram-se para traz, e portaram-se infielmente como seus paes: viraram-se como um arco enganoso.
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
Pois o provocaram á ira com os seus altos, e moveram o seu zelo com as suas imagens de esculptura.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
Deus ouviu isto e se indignou; e aborreceu a Israel em grande maneira.
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
Pelo que desamparou o tabernaculo em Silo, a tenda que estabeleceu entre os homens.
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
E deu a sua força ao captiveiro; e a sua gloria á mão do inimigo.
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
E entregou o seu povo á espada; e se enfureceu contra a sua herança.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
O fogo consumiu os seus mancebos, e as suas donzellas não foram dadas em casamento.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Os seus sacerdotes cairam á espada, e as suas viuvas não fizeram lamentação.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Então o Senhor despertou, como quem acaba de dormir, como um valente que se alegra com o vinho.
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
E feriu os seus adversarios por detraz, e pôl-os em perpetuo desprezo.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Além d'isto, recusou o tabernaculo de José, e não elegeu a tribu d'Ephraim.
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
Antes elegeu a tribu de Judah; o monte de Sião, que elle amava.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
E edificou o seu sanctuario como altos palacios, como a terra que fundou para sempre.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
Tambem elegeu a David seu servo, e o tirou dos apriscos das ovelhas:
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
E o tirou do cuidado das que se achavam prenhes; para apascentar a Jacob, seu povo, e a Israel, sua herança.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
Assim os apascentou, segundo a integridade do seu coração, e os guiou pela industria de suas mãos.
