Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Maskila nataon’ i Asafa.
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Hiloa-bava hilaza fanoharana aho; hanonona teny saro-pantarina fony taloha aho.
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
Izay efa rentsika sy fantatsika, ary nambaran’ ny razantsika tamintsika,
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
Dia tsy mba hafenintsika amin’ ny zanany; fa hambarantsika amin’ ny taranaka ho avy ny fiderana an’ i Jehovah sy ny heriny ary ny fahagagana izay efa nataony.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
Fa nanorina teni-vavolombelona teo amin’ i Jakoba Izy, ary teo amin’ Isiraely no nametrahany lalàna, izay nandidiany ny razantsika, hampahafantariny ny zanany;
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
Mba hahafantatra izany ny taranaka ho avy ― dia ny zaza mbola hateraka ― ka hitsangana hitory izany amin’ ny zanany kosa,
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
Mba hametraka ny fanantenany amin’ Andriamanitra, ka tsy hanadino ny asany, fa hitandrina ny didiny;
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
Mba tsy ho tahaka ny razany, izay taranaka maditra sy miodina, izy, dia taranaka izay tsy nampiomana ny fony, sady tsy marina tamin’ Andriamanitra ny fanahiny.
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
Ny zanak’ i Efraima, izay nitondra tsipìka hitifirany, dia niamboho tamin’ ny andro fiadiana.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
Tsy nitandrina ny fanekena amin’ Andriamanitra izy, ary tsy nety nandeha araka ny lalàny;
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
Nanadino ny asany izy sy ny fahagagana izay nampahitàny azy.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Teo anatrehan’ ny razany no nanaovany fahagagana tany amin’ ny tany Egypta, dia tany amin’ ny tany lemak’ i Zoana.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Nampisaraka ny ranomasina Izy ka nitondra azy nita, dia nampijanona ny rano ho toy ny antontan-javatra.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Ary ny rahona no nitondrany azy raha antoandro, sy afo mahazava nony alina.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Namaky vatolampy tany an-efitra Izy, ka nampisotro azy nanaram-po tahaka ny amin’ ny rano lalina.
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
Ary nampivoaka rano mandriaka avy tamin’ ny harambato Izy ka nampirotsaka rano ho tahaka ny ony.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
Kanjo mbola nandroso nanota taminy ihany izy ireo, ka nampahatezitra ny Avo Indrindra tany an-efitra.
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
Dia naka fanahy an’ Andriamanitra tam-pony izy, tamin’ ny nilàny hanina araka ny nahaliana azy.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
Dia niteny nanohitra an’ Andriamanitra izy ka nanao hoe: mahavelatra latabatra atỳ an-efitra va Andriamanitra?
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Indro, namely ny vatolampy Izy, dia nigororoana ny rano ka nandriaka; mahay manome mofo koa va Izy? Mahatonga hena ho an’ ny olony va Izy?
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Koa nony ren’ i Jehovah izany, dia tezitra Izy; ary nisy afo nirehitra tamin’ i Jakoba, sady nisy fahatezerana namely ny Isiraely,
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
Satria tsy nino an’ Andriamanitra izy ireo ka tsy natoky ny famonjeny.
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Kanefa nandidy ny rahona tany ambony Izy, ary ny varavaran’ ny lanitra no novohàny,
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
Dia nandatsaka mana teny aminy hohaniny Izy, ary varin’ ny lanitra no nomeny azy.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Ny fihinan’ ny mahery no nohanin’ ny olona; nanaterany hanina hahavoky azy izy.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
Nampandeha ny rivotra avy any atsinanana teny amin’ ny lanitra Izy ary ny heriny no nitondrany ny rivotra avy any atsimo.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
Dia nampilatsahany hena betsaka hoatra ny vovoka izy sy voro-manidina hoatra ny fasiky ny ranomasina,
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
Ka nalatsany teny afovoan’ ny tobiny, manodidina ny fitoerany.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Dia nihinana izy ireo ka voky tsara, ary izay nilainy dia nomeny azy.
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
Nefa tsy niala tamin’ ny filàny izy, ary mbola teo am-bavany ihany ny haniny;
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
Dia nirehitra taminy ny fahatezeran’ Andriamanitra, ka nahafatesany ny tremalahy teo aminy, ary naripany ny zatovolahin’ ny Isiraely.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Fa na dia izany rehetra izany aza, dia mbola nanota ihany izy ireo ka tsy nino ny fahagagana nataony.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Dia nampahalevona ny androny toy ny fofonaina Izy, ary ny taonany tamin’ ny fampitahorana.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
Raha novonoiny izy ireo, dia nitady hahalala an’ Andriamanitra izy, ary niverina nikatsaka Azy.
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
Dia nahatsiaro izy fa Andriamanitra no Vatolampiny, ary Andriamanitra Avo Indrindra no Mpanavotra azy.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
Kanefa nanao vava malefaka taminy ireo, ary ny lelany no nandaingàny taminy.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Ary ny fony tsy niorina taminy; eny tsy nitana ny fanekeny izy.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Nefa Andriamanitra kosa be famindram-po, dia mamela heloka ka tsy mandringana; eny nahatsindry fo tokoa Izy, ka tsy nofohaziny avokoa ny fahavinirany,
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
Fa nahatsiaro Izy fa nofo ihany ireo, dia rivotra izay mandalo ka tsy miverina intsony.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Impiry akory izy ireo no efa niodina taminy tany an-efitra, ka nampalahelo Azy tany amin’ ny tany foana!
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Naka fanahy an’ Andriamanitra mandrakariva izy, ka nampalahelo ny Iray Masin’ ny Isiraely.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
Tsy mba nahatsiaro ny tànany izy, dia ny andro izay nanavotany azy tamin’ ny fahavalo,
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
Izay nanaovany famantarana tany Egypta, sy fahagagana tany an-tany lemak’ i Zoana:
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
Nampody ny oniny ho rà Izy, ary ny reniranony tsy azony nisotroana.
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
Nandefa lalitra betsaka hamely azy Izy, ka nandany azy ireny, ary sahona, ka nanimba azy ireny.
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
Dia nanome ny vokatry ny taniny ho an’ ny sompanga Izy, ary ny sasany ho an’ ny valala.
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
Namono ny voalobony tamin’ ny havandra Izy, ary ny aviaviny tamin’ ny havandra vaventy.
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
Dia nanolotra ny biby fiompiny ho an’ ny havandra Izy, ary ny omby aman’ ondriny ho an’ ny varatra.
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
Nandatsaka ny fahatezerany mirehitra taminy Izy: eny, fahavinirana sy fahatezerana ary fampahoriana, dia anjely andiany mitondra loza.
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
Namboatra lalana ho an’ ny fahatezerany Izy, ary tsy niaro ny fanahin’ ireo tamin’ ny fahafatesana, fa nanolotra ny ainy ho lanin’ ny areti-mandringana;
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
Ary namely ny lahimatoa rehetra tany Egypta Izy, dia ny voalohan’ ainy tany an-dain’ i Hama;
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Fa namindra toerana ny olony toy ny ondry Izy, ary nitondra azy tany an-efitra toy ny ondry andiany.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
Nentiny soa aman-tsara izy ireo ka tsy mba natahotra; fa ny fahavalony kosa voasaron’ ny ranomasina.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
Ary nitondra azy ho any amin’ ny tany misy ny fitoerany masìna Izy, dia ny tendrombohitra izay azon’ ny tànany ankavanana.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
Ary nandroaka ny jentilisa teo anoloany Izy, ka nanome ny tanin’ ireny ho lova nozaraina tamin’ ny famolaina, dia nampitoetra ny firenen’ Isiraely tao an-dainy.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Nefa naka fanahy an’ Andriamanitra Avo Indrindra izy ka niodina taminy, ary ny teni-vavolombelony tsy notandremany.
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
Ary nihemotra izy ka nivadika tahaka ny razany. Dia nania tahaka ny tsipìka manjiona.
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
Ary nampahatezitra Azy tamin’ ny fitoerana avony izy, sady nahasaro-piaro Azy tamin’ ny sarin-javatra voasokitra.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
Ary nandre izany Andriamanitra, dia tezitra Izy ka nolaviny mihitsy ny Isiraely,
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
Sady nahafoy ny tabernakeliny tao Silo Izy, dia ny lay izay naoriny teo amin’ ny olona;
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
Dia natolony ho babo ny heriny ary ny voninahiny ho eo an-tànan’ ny fahavalo.
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
Dia nanolotra ny olony ho an’ ny sabatra Izy; ary tezitra Indrindra tamin’ ny lovany Izy.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Ny zatovolahiny dia lanin’ ny afo; ary ny zatovovaviny tsy mba nanaovana hiram-panambadiana.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Ny mpisorony lavon-tsabatra, nefa ny mpitondratenan’ ireo tsy nisaona.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Dia nifoha ny Tompo tahaka ny anankiray avy natory, tahaka ny lehilahy mahery izay miantsoantso azon’ ny divay.
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
Dia namely ny fahavalony hiamboho Izy ka nahafa-baraka azy mandrakizay.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Dia nanary ny lain’ i Josefa Izy, ary ny firenen’ i Efraima tsy nofidiny.
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
Fa nifidy ny firenen’ i Joda kosa Izy, dia ny tendrombohitra Ziona izay tiany.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
Dia nanao ny fitoerany masìna ho tahaka ny havoana Izy, tahaka ny tany izay naoriny ho mandrakizay.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
Dia nifidy an’ i Davida mpanompony ka naka azy avy tany am-balan’ ondry;
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
Tany amin’ ny fiandrasany ny ondry ampianahana no nakàny azy, mba hiandry an’ i Jakoba olony sy Isiraely lovany;
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
Dia niandry ireo araka ny hitsin’ ny fony izy, ka nitondra azy araka ny fahaizan’ ny tànany.
