Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Eine Unterweisung Assaphs. Höre, mein Volk, mein Gesetz; neiget eure Ohren zu der Rede meines Mundes!
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Ich will meinen Mund auftun zu Sprüchen und alte Geschichte aussprechen,
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
die wir gehöret haben und wissen und unsere Väter uns erzählet haben,
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
daß wir's nicht verhalten sollen ihren Kindern, die hernach kommen, und verkündigen den Ruhm des HERRN und seine Macht und Wunder, die er getan hat.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
Er richtete ein Zeugnis auf in Jakob und gab ein Gesetz in Israel, das er unsern Vätern gebot, zu lehren ihre Kinder,
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
auf daß die Nachkommen lerneten und die Kinder, die noch sollten geboren werden, wenn sie aufkämen, daß sie es auch ihren Kindern verkündigten,
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
daß sie setzten auf Gott ihre Hoffnung und nicht vergäßen der Taten Gottes und seine Gebote hielten,
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
und nicht würden wie ihre Väter, eine abtrünnige und ungehorsame Art, welchen ihr Herz nicht fest war, und ihr Geist nicht treulich hielt an Gott;
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
wie die Kinder Ephraim, so geharnischt den Bogen führeten, abfielen zur Zeit des Streits.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
Sie hielten den Bund Gottes nicht und wollten nicht in seinem Gesetz wandeln,
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
und vergaßen seiner Taten und seiner Wunder, die er ihnen erzeiget hatte.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Vor ihren Vätern tat er Wunder in Ägyptenland, im Felde Zoan.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Er zerteilete das Meer und ließ sie durchhin gehen; und stellete das Wasser wie eine Mauer.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Er leitete sie des Tages mit einer Wolke und des Nachts mit einem hellen Feuer.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Er riß die Felsen in der Wüste und tränkete sie mit Wasser die Fülle;
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
und ließ Bäche aus dem Felsen fließen, daß sie hinabflossen wie Wasserströme.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
Noch sündigten sie weiter wider ihn und erzürneten den höchsten in der Wüste;
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
und versuchten Gott in ihrem Herzen, daß sie Speise forderten für ihre Seelen;
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
und redeten wider Gott und sprachen: Ja, Gott sollte wohl können einen Tisch bereiten in der Wüste!
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Siehe, er hat wohl den Felsen geschlagen, daß Wasser flossen und Bäche sich ergossen; aber wie kann er Brot geben und seinem Volk Fleisch verschaffen?
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Da nun das der HERR hörete, entbrannte er, und Feuer ging an in Jakob und Zorn kam über Israel,
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
daß sie nicht glaubeten an Gott und hoffeten nicht auf seine Hilfe.
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Und er gebot den Wolken droben und tat auf die Türen des Himmels;
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
und ließ das Man auf sie regnen, zu essen, und gab ihnen Himmelbrot.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Sie aßen Engelbrot; er sandte ihnen Speise die Fülle.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
Er ließ weben den Ostwind unter dem Himmel und erregte durch seine Stärke den Südwind.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
Und ließ Fleisch auf sie regnen wie Staub und Vögel wie Sand am Meer;
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
und ließ sie fallen unter ihr Lager allenthalben, da sie wohneten.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Da aßen sie und wurden allzu satt; er ließ sie ihre Lust büßen.
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
Da sie nun ihre Lust gebüßet hatten und sie noch davon aßen,
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
da kam der Zorn Gottes über sie und erwürgete die Vornehmsten unter ihnen und schlug danieder die Besten in Israel.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
Aber über das alles sündigten sie noch mehr und glaubten nicht an seine Wunder.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Darum ließ er sie dahinsterben, daß sie nichts erlangeten, und mußten ihr Leben lang geplaget sein.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
Wenn er sie erwürgete, suchten sie ihn und kehreten sich frühe zu Gott
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
und gedachten, daß Gott ihr Hort ist und Gott der Höchste ihr Erlöser ist,
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
und heuchelten ihm mit ihrem Munde und logen ihm mit ihrer Zunge.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
Aber ihr Herz war nicht fest an ihm und hielten nicht treulich an seinem Bunde.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Er aber war barmherzig und vergab die Missetat und vertilgte sie nicht; und wendete oft seinen Zorn ab und ließ nicht seinen ganzen Zorn gehen.
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
Denn er gedachte, daß sie Fleisch sind, ein Wind, der dahinfähret und nicht wiederkommt.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Sie erzürneten ihn gar oft in der Wüste und entrüsteten ihn in der Einöde.
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Sie versuchten Gott immer wieder und meisterten den Heiligen in Israel.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
Sie dachten nicht an seine Hand des Tages, da er sie erlösete von den Feinden,
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
wie er denn seine Zeichen in Ägypten getan hatte und seine Wunder im Lande Zoan,
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
da er ihr Wasser in Blut wandelte, daß sie ihre Bäche nicht trinken konnten;
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
da er Ungeziefer unter sie schickte, die sie fraßen, und Kröten, die sie verderbeten,
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
und gab ihr Gewächs den Raupen und ihre Saat den Heuschrecken;
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
da er ihre Weinstöcke mit Hagel schlug und ihre Maulbeerbäume mit Schloßen;
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
da er ihr Vieh schlug mit Hagel und ihre Herden mit Strahlen;
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
da er böse Engel unter sie sandte in seinem grimmigen Zorn und ließ sie toben und wüten und Leid tun;
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
da er seinen Zorn ließ fortgehen und ihre Seelen vor dem Tode nicht verschonete und ließ ihr Vieh an der Pestilenz sterben;
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
da er alle Erstgeburt in Ägypten schlug, die ersten Erben in den Hütten Hams.
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Und ließ sein Volk ausziehen wie Schafe und führete sie wie eine Herde in der Wüste.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
Und er leitete sie sicher, daß sie sich nicht fürchteten; aber ihre Feinde bedeckte das Meer.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
Und brachte sie in seine heilige Grenze, zu diesem Berge, den seine Rechte erworben hat.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
Und vor ihnen her die Völker und ließ ihnen das Erbe austeilen und ließ in jener Hütten die Stämme Israels wohnen.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Aber sie versuchten und erzürneten Gott, den Höchsten, und hielten seine Zeugnisse nicht;
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
und fielen zurück und verachteten alles, wie ihre Väter, und hielten nicht, gleichwie ein loser Bogen;
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
und erzürneten ihn mit ihren Höhen und reizeten ihn mit ihren Götzen.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
Und da das Gott hörete, entbrannte er und verwarf Israel sehr,
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
daß er Seine Wohnung zu Silo ließ fahren, die Hütte, da er unter Menschen wohnete;
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
und gab ihre Macht ins Gefängnis und ihre HERRLIchkeit in die Hand des Feindes;
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
und übergab sein Volk ins Schwert und entbrannte über sein Erbe.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Ihre junge Mannschaft fraß das Feuer, und ihre Jungfrauen mußten ungefreiet bleiben.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Ihre Priester fielen durchs Schwert, und waren keine Witwen, die da weinen sollten.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Und der HERR erwachte wie ein Schlafender, wie ein Starker jauchzet, der vom Wein kommt,
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
und schlug seine Feinde von hinten und hängete ihnen eine ewige Schande an.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Und verwarf die Hütte Josephs und erwählte nicht den Stamm Ephraim,
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
sondern erwählete den Stamm Juda, den Berg Zion, welchen er liebte.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
Und bauete sein Heiligtum hoch, wie ein Land, das ewiglich fest stehen soll.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
Und erwählete seinen Knecht David und nahm ihn von den Schafställen;
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
von den säugenden Schafen holte er ihn, daß er sein Volk Jakob weiden sollte und sein Erbe Israel.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
Und er weidete sie auch mit aller Treue und regierte sie mit allem Fleiß.
