Žalmy 78
1 Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Maschil of Asaph. Give ear, O my people, to my law: Incline your ears to the words of my mouth.
2 Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
I will open my mouth in a parable; I will utter dark sayings of old,
3 Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
Which we have heard and known, And our fathers have told us.
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
We will not hide them from their children, Telling to the generation to come the praises of Jehovah, And his strength, and his wondrous works that he hath done.
5 Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
For he established a testimony in Jacob, And appointed a law in Israel, Which he commanded our fathers, That they should make them known to their children;
6 Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
That the generation to come might know [them], even the children that should be born; Who should arise and tell [them] to their children,
7 Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
That they might set their hope in God, And not forget the works of God, But keep his commandments,
8 Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
And might not be as their fathers, A stubborn and rebellious generation, A generation that set not their heart aright, And whose spirit was not stedfast with God.
9 Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
The children of Ephraim, being armed and carrying bows, Turned back in the day of battle.
10 Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
They kept not the covenant of God, And refused to walk in his law;
11 Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
And they forgat his doings, And his wondrous works that he had showed them.
12 Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Marvellous things did he in the sight of their fathers, In the land of Egypt, in the field of Zoan.
13 Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
He clave the sea, and caused them to pass through; And he made the waters to stand as a heap.
14 Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
In the day-time also he led them with a cloud, And all the night with a light of fire.
15 Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
He clave rocks in the wilderness, And gave them drink abundantly as out of the depths.
16 Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
He brought streams also out of the rock, And caused waters to run down like rivers.
17 A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
Yet went they on still to sin against him, To rebel against the Most High in the desert.
18 A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
And they tempted God in their heart By asking food according to their desire.
19 A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
Yea, they spake against God; They said, Can God prepare a table in the wilderness?
20 Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
Behold, he smote the rock, so that waters gushed out, And streams overflowed; Can he give bread also? Will he provide flesh for his people?
21 A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Therefore Jehovah heard, and was wroth; And a fire was kindled against Jacob, And anger also went up against Israel;
22 Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
Because they believed not in God, And trusted not in his salvation.
23 Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
Yet he commanded the skies above, And opened the doors of heaven;
24 A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
And he rained down manna upon them to eat, And gave them food from heaven.
25 Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Man did eat the bread of the mighty: He sent them food to the full.
26 Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
He caused the east wind to blow in the heavens; And by his power he guided the south wind.
27 I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
He rained flesh also upon them as the dust, And winged birds as the sand of the seas:
28 Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
And he let it fall in the midst of their camp, Round about their habitations.
29 I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
So they did eat, and were well filled; And he gave them their own desire.
30 Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
They were not estranged from that which they desired, Their food was yet in their mouths,
31 A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
When the anger of God went up against them, And slew of the fattest of them, And smote down the young men of Israel.
32 S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
For all this they sinned still, And believed not in his wondrous works.
33 A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Therefore their days did he consume in vanity, And their years in terror.
34 Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
When he slew them, then they inquired after him; And they returned and sought God earnestly.
35 Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
And they remembered that God was their rock, And the Most High God their redeemer.
36 (Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
But they flattered him with their mouth, And lied unto him with their tongue.
37 A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
For their heart was not right with him, Neither were they faithful in his covenant.
38 On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
But he, being merciful, forgave [their] iniquity, and destroyed [them] not: Yea, many a time turned he his anger away, And did not stir up all his wrath.
39 Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
And he remembered that they were but flesh, A wind that passeth away, and cometh not again.
40 Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
How oft did they rebel against him in the wilderness, And grieve him in the desert!
41 Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
And they turned again and tempted God, And provoked the Holy One of Israel.
42 Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
They remembered not his hand, Nor the day when he redeemed them from the adversary;
43 Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
How he set his signs in Egypt, And his wonders in the field of Zoan,
44 Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
And turned their rivers into blood, And their streams, so that they could not drink.
45 Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
He sent among them swarms of flies, which devoured them; And frogs, which destroyed them.
46 A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
He gave also their increase unto the caterpillar, And their labor unto the locust.
47 Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
He destroyed their vines with hail, And their sycomore-trees with frost.
48 Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
He gave over their cattle also to the hail, And their flocks to hot thunderbolts.
49 Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
He cast upon them the fierceness of his anger, Wrath, and indignation, and trouble, A band of angels of evil.
50 Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
He made a path for his anger; He spared not their soul from death, But gave their life over to the pestilence,
51 A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
And smote all the first-born in Egypt, The chief of their strength in the tents of Ham.
52 Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
But he led forth his own people like sheep, And guided them in the wilderness like a flock.
53 Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
And he led them safely, so that they feared not; But the sea overwhelmed their enemies.
54 Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
And he brought them to the border of his sanctuary, To this mountain, which his right hand had gotten.
55 Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
He drove out the nations also before them, And allotted them for an inheritance by line, And made the tribes of Israel to dwell in their tents.
56 Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Yet they tempted and rebelled against the Most High God, And kept not his testimonies;
57 Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
But turned back, and dealt treacherously like their fathers: They were turned aside like a deceitful bow.
58 Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
For they provoked him to anger with their high places, And moved him to jealousy with their graven images.
59 Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
When God heard [this], he was wroth, And greatly abhorred Israel;
60 Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
So that he forsook the tabernacle of Shiloh, The tent which he placed among men;
61 Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
And delivered his strength into captivity, And his glory into the adversary’s hand.
62 Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
He gave his people over also unto the sword, And was wroth with his inheritance.
63 Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Fire devoured their young men; And their virgins had no marriage-song.
64 Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Their priests fell by the sword; And their widows made no lamentation.
65 Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
Then the Lord awaked as one out of sleep, Like a mighty man that shouteth by reason of wine.
66 A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
And he smote his adversaries backward: He put them to a perpetual reproach.
67 Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Moreover he refused the tent of Joseph, And chose not the tribe of Ephraim,
68 Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
But chose the tribe of Judah, The mount Zion which he loved.
69 A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
And he built his sanctuary like the heights, Like the earth which he hath established for ever.
70 A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
He chose David also his servant, And took him from the sheepfolds:
71 Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
From following the ewes that have their young he brought him, To be the shepherd of Jacob his people, and Israel his inheritance.
72 Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
So he was their shepherd according to the integrity of his heart, And guided them by the skilfulness of his hands.
