Žalmy 77
1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
Nkunga Asafi kuidi Yedutuni, pfumu wu minyimbidi. Ndiyamikina kuidi Nzambi mu diambu di lusadusu ndiyamikina kuidi Nzambi mu kunguila.
2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
Thangu ndiba mu ziphasi, nditomba Yave; va builu ndinonuna mioko miama mu kambu vonga; ayi muelꞌama wumanga bombo.
3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
Ndietebukila moyo, a Nzambi, ayi ndikunga; ndiyindula mu tsi ntima ayi pheve ama yivonga ngolo.
4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
Wekeba meso mama ma bika zibama, ndiba diaka mu phasi mu tuba.
5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
Ndiyindula bilumbu bivioka, mimvu mi thama.
6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
Ndieti tebukila minkunga miama moyo va builu, Ntima ama uyindula ku tsi ntima ayi pheve ama yikiyuvula:
7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
Pfumu wela tumbu loza kuandi mvimba e? Kalendi buela monisa nlemvo andi ko e?
8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
Luzolo luandi lungolo lusukidi kuandi mvimba e? Zitsila ziandi mu zithangu zioso zikitukidi zi phamba e?
9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
Nzambi wuzimbikini kuandi buela monisa nlemvo e? Wuyimini kiadi kiandi mu diambu di nganzi e?
10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
Buna ndiyindula “mu diambu diadi ndiela singimina: mimvu mi koko ku lubakala ku Nzambi yizangama.”
11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
Ndiela tebukila moyo mavanga ma Yave, bukiedika ndiela tebukila moyo bikumu biaku bi thama.
12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
Ndiela yindulanga mu tsi ntima bisalu biaku bioso; ayi ndiela banzilanga mavanga maku moso ma lulendo.
13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
Zinzila ziaku, a Nzambi, zidi zinlongo; nzambi mbi widi wunneni banga Nzambi eto e?
14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
Ngeyo widi Nzambi yimvanganga bikumu; Ngeyo weti monisa lulendo luaku muidi batu.
15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
Mu koko kuaku ku lulendo wukuidila batu baku, nkuna wu Yakobi ayi wu Zozefi.
16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
Minlangu mimmona, ngeyo a Nzambi! Minlangu mimona ngeyo, ayi mikotadala zitsina zi minlangu zi nikuka.
17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
Matuti madukula minlangu; diyilu diduma mu nzazi madionga maku matotuka ku ntuala ayi ku mbusa.
18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
Zinzazi ziaku ziwakana mu kimbongila; zitsiemo zikienzula ntoto; ntoto wunikuka ayi wutita.
19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
Nsolo aku wuviokila va khatitsika mbu, nzilꞌaku mu minlangu midi nguma, muna zithambi ziaku zisia monika ko.
20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
Wudiatisa batu baku banga nkangu wu mamemi, mu koko ku Moyize ayi Aloni.
