Žalmy 77

1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

I KIN likwirki nil ai on Kot, on Kot, me i pan likwir on, o i me kotin mani ia.

2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

Ni ai anjau apwal, i kin rapaki leowa; ni pon pa i kin u wei o jota kin dukedi, pwe wen I jota kak injenemaula.

3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)

Ni ai tamanda Kot, i kin ajenokida, ni ai madamadaua, nen i kin luetala.

4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

Kom kin kotin kolekol por en maj ai, pwe ira en papat; nai inen en luet, jolar itar on lokaia.

5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

I kin lamelame duen ran en maj akan, duen par akan me jamalar.

6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

Ni pon i kin lamelame duen ai kajan arp, o monion i kin madamadaua; nen i kin raparapaki.

7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

Kalelapok, leowa pan kotin onion kokolata, o a jota pan kotin maki on?

8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

A kalanan rojelar melel, o a inau imwijokalar kokolata?

9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)

Kot kotin malielar a mak on kit, o a karirikilar onion a kalanan?

10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.

Ari jo, i indadar: Mepukat me mau on ia; pali maun en lim en me Lapalap pan kak dorela meakaroj.

11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

I me i kin taman kida wiawian leowa; melel i kin tamanda omui manaman akan jan maj o,

12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

O madamadaua duen omui wiawia kan karoj, o kilekilan duen omui dodok.

13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

Main Kot, al omui me pun. Ia waja amen Kot manaman mia dueta Kaun o?

14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

Komui ta Kot me kin wia manaman akan. Komui kotin kajanjaledar omui manaman nan pun en wei kan.

15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)

Komui kotin dore kila japwilim omui kan omui manaman, iei jeri en Iakop o Iojep akan.

16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

Pil akan ariri komui, Main Kot, pil akan ariri komui, rap majapwekadar, o waja lol rererdar.

17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

Tapok kalaimun akan kamoredier pil, tapok kan wiadar nanjapwe, o liol piripir jili.

18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

Nanjapwe wiauier nanlan; japwilim omui liol akan kamaraini jappa; jappa mokieda o rerer.

19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.

Al omui mi nan madau, al omui tatik nan pil kalaimun akan, o jota me kaan aluwilu omui.

20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.

Kom kotin kalua japwilim omui kan dueta pwin eu ren Mojej o Aron.