Žalmy 77
1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
Ya Mukulu wa Bayimbi. Zabbuli ya Asafu. Nnaakaabirira Katonda ambeere, ddala nnaakaabirira Katonda nga musaba ampulire.
2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
Bwe nnali mu nnaku, nanoonya Mukama, ekiro kyonna ne ngolola emikono gyange obutakoowa; emmeeme yange neegaana okusanyusibwa.
3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
Nakujjukiranga, Ayi Katonda ne nsinda, ne nfumiitiriza emmeeme yange n’ezirika.
4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
Tewaŋŋanya kwebaka; natawaanyizibwa nnyo ne sisobola kwogera.
5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
Ne ndowooza ku biseera eby’edda, ne nzijukira emyaka egyayita.
6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
Najjukiranga ennyimba zange ekiro, ne nfumiitiriza nga bwe neebuuza mu mutima gwange nti:
7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
“Mukama anaatusuuliranga ddala ennaku zonna naataddayo kutulaga kisa kye?
8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
Okwagala kwe okutaggwaawo kukomedde ddala? Kye yasuubiza kibulidde ddala emirembe n’emirembe?
9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
Katonda yeerabidde ekisa kye? Asunguwalidde ddala ne yeggyako n’okusaasira kwe?”
10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
Awo ne ndowooza nti, “Ebyo bye mmanyi eby’emyaka emingi eby’omukono ogwa ddyo ogw’oyo Ali Waggulu Ennyo.”
11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
Nnajjukiranga ebikolwa bya Mukama, weewaawo, nnajjukiranga ebyamagero byo eby’edda.
12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
Nnaafumiitirizanga ku bikolwa byo byonna eby’amaanyi; nnaalowoozanga ku byamagero byo byonna.
13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
Ekkubo lyo, Ayi Katonda, liri mu watukuvu. Tewali katonda yenkana Katonda waffe.
14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
Ggwe Katonda akola eby’amagero; era amaanyi go ogalaga mu mawanga.
15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
Wanunula abantu bo n’omukono gwo, abazzukulu ba Yakobo ne Yusufu.
16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
Amazzi gaakulaba, Ayi Katonda; amazzi bwe gaakulaba ne gatya, n’obuziba ne bukankanira ddala.
17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
Ebire byayiwa amazzi ne bivaamu n’okubwatuka, era n’obusaale bwo ne bubuna.
18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
Eddoboozi lyo ery’okubwatuka lyawulirwa mu kikuŋŋunta okumyansa kwo ne kumulisa ensi. Ensi n’ekankana n’enyeenyezebwa.
19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
Ekkubo lyo lyali mu nnyanja; wayita mu mazzi amangi, naye ebigere mwe walinnya tebyalabika.
20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
Wakulembera abantu bo ng’ekisibo, nga bali mu mikono gya Musa ne Alooni.
