Žalmy 77
1 Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
For the choirmaster. According to Jeduthun. A Psalm of Asaph. I cried out to God; I cried aloud to God to hear me.
2 V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
In the day of trouble I sought the Lord; through the night my outstretched hands did not grow weary; my soul refused to be comforted.
3 Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
I remembered You, O God, and I groaned; I mused and my spirit grew faint.
4 Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
You have kept my eyes from closing; I am too troubled to speak.
5 I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
I considered the days of old, the years long in the past.
6 Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
At night I remembered my song; in my heart I mused, and my spirit pondered:
7 Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
“Will the Lord spurn us forever and never show His favor again?
8 Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
Is His loving devotion gone forever? Has His promise failed for all time?
9 Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
Has God forgotten to be gracious? Has His anger shut off His compassion?”
10 I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
So I said, “I am grieved that the right hand of the Most High has changed.”
11 Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
I will remember the works of the LORD; yes, I will remember Your wonders of old.
12 A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
I will reflect on all You have done and ponder Your mighty deeds.
13 Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
Your way, O God, is holy. What god is so great as our God?
14 Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
You are the God who works wonders; You display Your strength among the peoples.
15 Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
With power You redeemed Your people, the sons of Jacob and Joseph.
16 Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
The waters saw You, O God; the waters saw You and swirled; even the depths were shaken.
17 Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
The clouds poured down water; the skies resounded with thunder; Your arrows flashed back and forth.
18 Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
Your thunder resounded in the whirlwind; the lightning lit up the world; the earth trembled and quaked.
19 Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
Your path led through the sea, Your way through the mighty waters, but Your footprints were not to be found.
20 Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
You led Your people like a flock by the hand of Moses and Aaron.
