Žalmy 74

1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?

Anumzamoka nahigenka kamefira huraminka mani vava hunka nevane? Nahigenka trazampi zmantanke'zama vanoma nehaza sipisipi afutaminkura, Kagra krimpa ahenezmantane?

2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.

Korapama Nagri vahe manigahaze hunkama huhampri'nana vahe mani'nonanki, kagera okaninka kagesa antahiramio. Tagu'ma nevazinka mareri fenozani'agna huta manigahaze hu'nana vahe tagra mani'none. Kagra Saioni agonarema nemanina agonagura (Jerusalemi) kagesa antahio.

3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!

Eri havizama hazageno havizama huteno zazate'ma me'noma nea rankumapi, nevunka ko. Ha' vahetimo'za Kagri mono nona eri haviza hu'naze.

4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.

Kagri ha' vahe'mo'za ana mono nompi mani'ne'za kezana neti'za, ha'ma hugatere'naza avame'zana, krauvefana (flek) asenentaze.

5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.

Saumenuma zafama antagitre'naku'ma nehazaza hu'za nona antagi tapage nehaze.

6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.

Hagi mono no zafare'ma antreno'ma keonke'zamofo amema'ama trohunteno avasasema hunte'nea zana, sasume tunuti'ene hamanteti antagi hantagutagi atre'ne.

7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.

Ana ha' vahe'mo'za zamagra teve tagintazageno mono nonka'a teno ko mopafi tepasaru huramigeno, Kagri kagima me'nea nona eri ankrare kre'naze.

8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.

Zamagra amanage hu'za antahintahia antahi'naze, ana maka zana eri haviza hutregahune hu'za hute'za, ana mopafima Anumzamofoma mono'ma hunentaza nonkumatamina teve tagintazageno te'ne.

9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.

Anumzamoka tamagrane mani'noe hunka mago avamezana eri fore hanketa onkone. Hagi ana maka kasnampa vahe'mo'za omanizageno, ama knazamo'ma vagamaresia zama tasami'naza vahera omani'naze.

10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?

Anumzamoka nama'agna atresankeno ha' vahetimo'za huhavizana hugantegahaze? Hagi zamatre'sanke'za maka zupa kagia eri haviza huvava hanazo?

11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?

Nahigenka hankavenentake tamaga kazana rusutenka taza nosane? Hanavenentake kazana renamaginka omaninka rusutenka zamahe frio.

12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.

Hianagi Anumzamoka korapama evu'nea knafine meninena nagri kini ne' mani'nenka, ama mopafina tagura vazi'nane.

13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.

Kagra hankaveka'areti hagerina eri atanankeno tare kaziga otikenka, hagerimpima nemania afizagamofo aseniramina rupraro vazi'nane.

14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.

Laviataniema hu'za nehaza afi zagama hagerimpi nemania zagamofo aseniramina rupraro vazitenka, hagage kokampima nemaniza zagagafa zaminke'za ne'naze.

15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.

Kagrake'za kampu'i tine, neone tinena erinkazo hankeno, timo'a krohupeno enevigenka, ontaneno evuvavama nehia tirantamina eri neranane.

16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.

Masane, haninena anantarega kagri suza me'na'e. Kagrake'za zagene ikanena, tro hunte'nane.

17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.

Kagrake'za mopamofona isagana antetere nehunka, amuho knane zasi'ma hu kna trohu ante'nane.

18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.

Ra Anumzamoka ha' vahe'mo'zama huhavizama hunegantazana kagesa nentahinka, neginagi vahe'mo'zama kagi'ama huhaviza nehaza zana ko.

19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.

Hagi atregeno maho namaka'a afi zagamo'za zamahe'za oneho. Vahe'mo'zama knama nezamiza vaheka'a kagerakani zamante vava osuo.

20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.

Huhagerafi huvempa kema hu'nana zana kagera okanio. Na'ankure ama mopafima hanintirima hu'nefina, vahe'ma ohefri ahefrima hu'zamo'a avite.

21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.

Vahe'mo'zama zamazeri havizama nehaza vahera zamatrege'za, zamagazegura nehu'za rukrahe hu'za oviho. Hanki atrege'za zamunte omne vahe'mo'zane, maka zanku'ma atupa'ma nehaza vahe'mo'za kagi'a ahentesga hiho.

22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.

Anumzamoka otinka tagri kaziga antenka tahoko. Neginagi vahe'mo'za maka knafina, hago zazate huhaviza hugante'za nevaze.

23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.

Ha' vahekamo'zama nehazankea antahi amnea osuo. Hagi ranke hu'zama huhaviza hunegantaza zamo'a anagamu mareri vava nehie.