Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
アサフの教訓のうた 神よいかなれば汝われらをかぎりなく棄たまひしや 奈何ばなんぢの草苑の羊にみかいかりの煙あがれるや
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
ねがはくは往昔なんぢが買求めたまへる公會ゆづりの支派となさんとて贖ひたまへるものを思ひいでたまへ又なんぢが住たまふシオンの山をおもひいで給へ
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
とこしへの滅亡の跡にみあしを向たまへ仇は聖所にてもろもろの惡きわざをおこなへり
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
なんぢの敵はなんぢの集のなかに吼たけびおのが旗をたてて誌とせり
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
かれらは林のしげみにて斧をあぐる人の状にみゆ
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
いま鉞と鎚とをもて聖所のなかなる彫刻めるものをことごとく毀ちおとせり
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
かれらはなんぢの聖所に火をかけ名の居所をけがして地におとしたり
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
かれら心のうちにいふ われらことごとく之をこぼちあらさんと かくて國内なる神のもろもろの會堂をやきつくせり
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
われらの誌はみえず預言者も今はなし 斯ていくその時をかふべき われらのうちに知るものなし
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
神よ敵はいくその時をふるまでそしるや 仇はなんぢの名をとこしへに汚すならんか
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
いかなれば汝その手みぎの手をひきたまふや ねがはくは手をふところよりいだしてかれらを滅したまへ
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
神はいにしへよりわが王なり すくひを世の中におこなひたまへり
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
なんぢその力をもて海をわかち水のなかなる龍の首をくだき
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
鰐のかうべをうちくだき野にすめる民にあたへて食となしたまへり
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
なんぢは泉と水流とをひらき又もろもろの大河をからしたまへり
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
晝はなんぢのもの夜も又汝のものなり なんぢは光と日とをそなへ
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
あまねく地のもろもろの界をたて夏と冬とをつくりたまへり
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
エホバよ仇はなんぢをそしり愚なる民はなんぢの名をけがせり この事をおもひいでたまへ
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
願くはなんぢの鴿のたましひを野のあらき獣にわたしたまふなかれ 苦しむものに命をとこしへに忘れたまふなかれ
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
契約をかへりみたまへ地のくらきところは強暴の宅にて充たればなり
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
ねがはくは虐げらるるものを慚退かしめ給ふなかれ 惱るものと苦しむものとに聖名をほめたたへしめたまへ
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
神よおきてなんぢの訟をあげつらひ愚かなるものの終日なんぢを謗れるをみこころに記たまへ
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
なんぢの敵の聲をわすれたまふなかれ 汝にさからひて起りたつ者のかしがましき聲はたえずあがれり
