Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
Cantique d’Asaph. Pourquoi, ô Dieu! Rejettes-tu pour toujours? Pourquoi t’irrites-tu contre le troupeau de ton pâturage?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Souviens-toi de ton peuple que tu as acquis autrefois, Que tu as racheté comme la tribu de ton héritage! Souviens-toi de la montagne de Sion, où tu faisais ta résidence;
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Porte tes pas vers ces lieux constamment dévastés! L’ennemi a tout ravagé dans le sanctuaire.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Tes adversaires ont rugi au milieu de ton temple; Ils ont établi pour signes leurs signes.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
On les a vus, pareils à celui qui lève La cognée dans une épaisse forêt;
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
Et bientôt ils ont brisé toutes les sculptures, A coups de haches et de marteaux.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
Ils ont mis le feu à ton sanctuaire; Ils ont abattu, profané la demeure de ton nom.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
Ils disaient en leur cœur: Traitons-les tous avec violence! Ils ont brûlé dans le pays tous les lieux saints.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
Nous ne voyons plus nos signes; Il n’y a plus de prophète, Et personne parmi nous qui sache jusqu’à quand…
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
Jusqu’à quand, ô Dieu! L’oppresseur outragera-t-il, L’ennemi méprisera-t-il sans cesse ton nom?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Pourquoi retires-tu ta main et ta droite? Sors-la de ton sein! Détruis!
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
Dieu est mon roi dès les temps anciens, Lui qui opère des délivrances au milieu de la terre.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
Tu as fendu la mer par ta puissance, Tu as brisé les têtes des monstres sur les eaux;
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Tu as écrasé la tête du crocodile, Tu l’as donné pour nourriture au peuple du désert.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
Tu as fait jaillir des sources et des torrents. Tu as mis à sec des fleuves qui ne tarissent point.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
A toi est le jour, à toi est la nuit; Tu as créé la lumière et le soleil.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
Tu as fixé toutes les limites de la terre, Tu as établi l’été et l’hiver.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Souviens-toi que l’ennemi outrage l’Éternel, Et qu’un peuple insensé méprise ton nom!
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
Ne livre pas aux bêtes l’âme de ta tourterelle, N’oublie pas à toujours la vie de tes malheureux!
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Aie égard à l’alliance! Car les lieux sombres du pays sont pleins de repaires de brigands.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
Que l’opprimé ne retourne pas confus! Que le malheureux et le pauvre célèbrent ton nom!
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Lève-toi, ô Dieu! Défends ta cause! Souviens-toi des outrages que te fait chaque jour l’insensé!
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
N’oublie pas les clameurs de tes adversaires, Le tumulte sans cesse croissant de ceux qui s’élèvent contre toi!
