Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
O God, why have you cast us off for ever? why does your anger smoke against the sheep of your pasture?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Remember your congregation, which you have purchased of old; the rod of your inheritance, which you have redeemed; this mount Zion, wherein you have dwelt.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Lift up your feet unto the perpetual desolations; even all that the enemy has done wickedly in the sanctuary.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
your enemies roar in the midst of your congregations; they set up their ensigns for signs.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
A man was famous according as he had lifted up axes upon the thick trees.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
But now they break down the carved work thereof at once with axes and hammers.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
They have cast fire into your sanctuary, they have defiled by casting down the dwelling place of your name to the ground.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
They said in their hearts, Let us destroy them together: they have burned up all the synagogues of God in the land.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
We see not our signs: there is no more any prophet: neither is there among us any that knows how long.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
O God, how long shall the adversary reproach? shall the enemy blaspheme your name for ever?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Why withdraw you your hand, even your right hand? pluck it out of your bosom.
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
For God is my King of old, working salvation in the midst of the earth.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
You did divide the sea by your strength: you brake the heads of the dragons in the waters.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
You brake the heads of leviathan (sea serpent) in pieces, and gave him to be food to the people inhabiting the wilderness.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
You did cleave the fountain and the flood: you dried up mighty rivers.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
The day is yours, the night also is yours: you have prepared the light and the sun.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
You have set all the borders of the earth: you have made summer and winter.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Remember this, that the enemy has reproached, O LORD, and that the foolish people have blasphemed your name.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
O deliver not the soul of your turtledove unto the multitude of the wicked: forget not the congregation of your poor for ever.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Have respect unto the covenant: for the dark places of the earth are full of the habitations of cruelty.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
O let not the oppressed return ashamed: let the poor and needy praise your name.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Arise, O God, plead your own cause: remember how the foolish man reproaches you daily.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Forget not the voice of your enemies: the tumult of those that rise up against you increases continually.
