Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
Maschil of Asaph. Why, O God, hast Thou cast us off for ever? Why doth Thine anger smoke against the flock of Thy pasture?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Remember Thy congregation, which Thou hast gotten of old, which Thou hast redeemed to be the tribe of Thine inheritance; and mount Zion, wherein Thou hast dwelt.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Lift up Thy steps because of the perpetual ruins, even all the evil that the enemy hath done in the sanctuary.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Thine adversaries have roared in the midst of Thy meeting-place; they have set up their own signs for signs.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
It seemed as when men wield upwards axes in a thicket of trees.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
And now all the carved work thereof together they strike down with hatchet and hammers.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
They have set Thy sanctuary on fire; they have profaned the dwelling-place of Thy name even to the ground.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
They said in their heart: 'Let us make havoc of them altogether'; they have burned up all the meeting-places of God in the land.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
We see not our signs; there is no more any prophet; neither is there among us any that knoweth how long.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
How long, O God, shall the adversary reproach? Shall the enemy blaspheme Thy name for ever?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Why withdrawest Thou Thy hand, even Thy right hand? Draw it out of Thy bosom and consume them.
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
Yet God is my King of old, working salvation in the midst of the earth.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
Thou didst break the sea in pieces by Thy strength; Thou didst shatter the heads of the sea-monsters in the waters.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Thou didst crush the heads of leviathan, Thou gavest him to be food to the folk inhabiting the wilderness.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
Thou didst cleave fountain and brook; Thou driedst up ever-flowing rivers.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
Thine is the day, Thine also the night; Thou hast established luminary and sun.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
Thou hast set all the borders of the earth; Thou hast made summer and winter.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Remember this, how the enemy hath reproached the LORD, and how a base people have blasphemed Thy name.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
O deliver not the soul of Thy turtle-dove unto the wild beast; forget not the life of Thy poor for ever.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Look upon the covenant; for the dark places of the land are full of the habitations of violence.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
O let not the oppressed turn back in confusion; let the poor and needy praise Thy name.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Arise, O God, plead Thine own cause; remember Thy reproach all the day at the hand of the base man.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Forget not the voice of Thine adversaries, the tumult of those that rise up against Thee which ascendeth continually.
