Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
The understanding of Asaph. O God, why have you rejected us to the end. Why has your fury become enraged over the sheep of your pasture?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Be mindful of your congregation, which you have possessed from the beginning. You redeemed the scepter of your inheritance, mount Zion, in which you have dwelt.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Lift up your hands against their arrogance in the end. How great the malice of the enemy has been in the sanctuary!
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
And those who hate you have been glorified, in the midst of your solemnity. They have set up their own signs as a proof,
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
as if it had been issued from on high; yet they did not understand. As in a forest of chopped wood,
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
they have cut down the entrances themselves. With axe and hatchet, they have brought it down.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
They have set fire to your Sanctuary. They have polluted the tabernacle of your name on earth.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
They have said in their heart, the whole group of them together: “Let us cause all the feast days of God to cease from the land.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
We have not seen our proof; there is now no prophet. And he will no longer know us.”
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
How long, O God, will the enemy place blame? Is the adversary to provoke your name until the end?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Why do you turn your hand away, even your right hand, from the midst of your sinews, until the end?
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
But God is our king before all ages. He has wrought salvation in the midst of the earth.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
In your virtue, you confirmed the sea. You crushed the heads of the serpents in the waters.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
You have broken the heads of the serpent. You have given him as food for the people of the Ethiopians.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
You have disrupted the fountains and the torrents. You have dried up the rivers of Ethan.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
Yours is the day, and yours is the night. You have made the morning light and the sun.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
You have made all the limits of the earth. The summer and the spring were formed by you.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Be mindful of this: the enemy placed blame against the Lord, and a foolish people has incited against your name.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
Do not hand over to beasts the souls that confess to you; and do not forget the souls of your poor until the end.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Consider your covenant. For those who have been darkened upon the earth have been filled by the iniquity of the houses.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
Do not allow the humble to be turned away in confusion. The poor and the needy will praise your name.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Rise up, O God, judge your own case. Call to mind the accusations against you, which are made by the foolish all day long.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Do not forget the voices of your adversaries. The arrogance of those who hate you rises up continually.
