Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
Maschil of Asaph. O God, why hast thou cast [us] off for ever? Why doth thine anger smoke against the sheep of thy pasture?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Remember thy congregation, which thou hast gotten of old, Which thou hast redeemed to be the tribe of thine inheritance; [And] mount Zion, wherein thou hast dwelt.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Lift up thy feet unto the perpetual ruins, All the evil that the enemy hath done in the sanctuary.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Thine adversaries have roared in the midst of thine assembly; They have set up their ensigns for signs.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
They seemed as men that lifted up Axes upon a thicket of trees.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
And now all the carved work thereof They break down with hatchet and hammers.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
They have set thy sanctuary on fire; They have profaned the dwelling-place of thy name [by casting it] to the ground.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
They said in their heart, Let us make havoc of them altogether: They have burned up all the synagogues of God in the land.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
We see not our signs: There is no more any prophet; Neither is there among us any that knoweth how long.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
How long, O God, shall the adversary reproach? Shall the enemy blaspheme thy name for ever?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Why drawest thou back thy hand, even thy right hand? [Pluck it] out of thy bosom [and] consume [them].
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
Yet God is my King of old, Working salvation in the midst of the earth.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
Thou didst divide the sea by thy strength: Thou brakest the heads of the sea-monsters in the waters.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Thou brakest the heads of leviathan in pieces; Thou gavest him to be food to the people inhabiting the wilderness.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
Thou didst cleave fountain and flood: Thou driedst up mighty rivers.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
The day is thine, the night also is thine: Thou hast prepared the light and the sun.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
Thou hast set all the borders of the earth: Thou hast made summer and winter.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Remember this, that the enemy hath reproached, O Jehovah, And that a foolish people hath blasphemed thy name.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
Oh deliver not the soul of thy turtle-dove unto the wild beast: Forget not the life of thy poor for ever.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Have respect unto the covenant; For the dark places of the earth are full of the habitations of violence.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
Oh let not the oppressed return ashamed: Let the poor and needy praise thy name.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Arise, O God, plead thine own cause: Remember how the foolish man reproacheth thee all the day.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Forget not the voice of thine adversaries: The tumult of those that rise up against thee ascendeth continually.
