Žalmy 73

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.

Salmo de Asaf. Ciertamente bueno es Dios a Israel, a los limpios de corazón.

2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,

En cuanto a mí, casi se apartaron mis pies; por poco resbalaron mis pasos.

3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.

Porque me enojé contra los locos, viendo la paz de los impíos.

4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.

Porque no hay ataduras para su muerte; antes su fortaleza está entera.

5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.

No pasan trabajos como otros seres humanos; ni son azotados con los hombres.

6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.

Por tanto, la soberbia los corona; se cubren de vestido de violencia.

7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,

Sus ojos están salidos de gruesos; logran con creces los antojos del corazón.

8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.

Se soltaron, y hablan con maldad de hacer violencia; hablan con altanería.

9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.

Ponen contra el cielo su boca, y su lengua pasea la tierra.

10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,

Por eso su pueblo volverá aquí, y aguas de lleno le son exprimidas.

11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?

Y dirán: ¿Cómo sabe Dios? ¿Y hay conocimiento en lo más alto?

12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.

He aquí estos impíos, sin ser turbados del mundo, alcanzaron riquezas.

13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.

Verdaderamente en vano he limpiado mi corazón, y lavado mis manos en limpieza;

14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.

y he sido azotado todo el día, y castigado por las mañanas:

15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.

Si dijera yo, hablaré como ellos; he aquí habría negado la generación de tus hijos:

16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.

Pensaré pues para entender esto; es a mis ojos duro trabajo.

17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.

Hasta que venga al santuario de Dios, entonces entenderé la postrimería de ellos.

18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.

Ciertamente los has puesto en deslizaderos; en asolamientos los harás caer.

19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,

¡Cómo han sido asolados! ¡Cuán en un punto! Se acabaron, fenecieron con turbaciones.

20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.

Como sueño del que despierta, así, Señor, cuando despertares, menospreciarás sus apariencias.

21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,

Se desazonó a la verdad mi corazón, y en mis riñones sentía punzadas.

22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.

Mas yo era ignorante, y no entendía; era como una bestia acerca de ti.

23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.

Con todo, yo siempre estuve contigo; trabaste de mi mano derecha.

24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.

Me has guiado según tu consejo, y después me recibirás con gloria.

25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.

¿A quién tengo yo en los cielos sino a ti? Y fuera de ti nada deseo en la tierra.

26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

Mi carne y mi corazón desfallecen; la fuerza de mi corazón es que mi porción es Dios para siempre.

27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.

Porque he aquí, los que se alejan de ti perecerán; tú cortas a todo aquel que fornica de ti.

28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.

Y en cuanto a mí, el acercarme a Dios me es el bien; he puesto en el Señor DIOS mi esperanza, para contar todas tus obras.