< Žalmy 73 >

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
MELEL, Kot kompoke pan men Ijrael, irail me makelekel nan monion arail.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
A nai, ekij ta, a na i kat pan lodi, o I koren ion krijedi ni ai kakakawei.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Pwe I juedeki me aklapalap akan, ni ai kilaner en me japun akn ar pwaidar.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Pwe jota apwal kot lel on irail ni ar pan mela, re kin kelail o war arail wilar melel.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Jota ar apwal kot dueta aramaj tei kan, o re jota pan kalokolok dueta aramaj tei kan.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Ari aklapalap, iei kapwat en tapin wor arail, o arail likau, iei arail tiak weit.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Por en maj arail tikitik o jued kilar ar wilar, o re kin wiada, me re inon ion.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Re kin mamaleki meakaroj, o re kin lokelokaia me jued, o re kin lalaue o lokaia ni ar aklapalap.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Dene arail lokaia tapi jan nanlan, o me irail indinda, dene I eta me pun ni jappa.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
I me aramaj akan lokididi on irail; o pil totoia re kin nimala.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Re kin inda: Iaduen, Kot pan kotin injenoki irail? O menda ren me aklapalap irail?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Kilan, iduen me doo jan Kot akan; irail meid pai nin jappa, o re pan kapwapwala.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Iaduen, likamata jota katopa ai kamakelekeladar monion i o kaminela pa i kat ni me pun?
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Pwe ran karoj i pan kalokolok, o ni manjan karoj ai kamekam mia.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
Koren ion i pil pan indinda dueta irail, a jo, pwe i de pan juedeki japwilim omui jeri kan karoj jan maj kokodo lel met.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
I ap madamadaua duen mepukat, pwen dedeki, a i jota kak on.
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Nai lao pedelon on mon mol en Kot jaraui o kilaner imwin mo doo jan Kot akan.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Melel kom kotin pwili kin irail edi waja likakerij; kom kotin kapup irail edi on nani pwel.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Iaduen arail madan joredier. Irail lokidokila, o imwila’rail meid kamajapwek.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Main Ieowa, kom kin kotin kawela mom arail nan kanim o dueta auramen.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Ni ai madak nan monion i, o waiwairok nan ai mudilik kan,
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
I ap diaradar, me nai ol pweipwei men, me jota aja meakot; dueta man amen mo omui.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Ari jo, i pan mimieta re omui kokolata, pwe komui kotin kolekol eta pa i pali maun.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Komui kin kalua ia duen kupur omui, o kom pan kotin kajamo ia nan linan omui.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Ma komui ta ai Kot, i jota pan anane meakot nanlan de jappa.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Ma pali war ai o nen i pan dupokala, pil menda, pwe komui Main Kot kamait pa i o pwaij ai kokolata.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Pwe kom kotin mani irail, me muei jan komui pan lokidokila; Kom pan kotin kajapokela karoj, me wuki wei jan komui.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
A iet ai peren, i en teneten on Kot, o i en kaporoporeki Kot leowa, pwen kalok jili omui wia wia kan karoj.

< Žalmy 73 >