Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
“BOOK III. A psalm of Asaph.” Truly God is good to Israel, —To those who are pure in heart.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Yet my feet almost gave way; My steps had well nigh slipped:
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
For I was envious of the proud, When I saw the prosperity of the wicked.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
For they have no pains even to their death; Their bodies are in full health.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
They have not the woes of other men, Neither are they smitten like other men.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Therefore pride encircleth their neck as a collar; Violence covereth them as a garment.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
From their bosom issueth their iniquity; The designs of their hearts burst forth.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
They mock, and speak of malicious oppression; Their words are haughty;
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
They stretch forth their mouth to the heavens, And their tongue goeth through the earth;
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Therefore his people walk in their ways, And there drink from full fountains.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
And they say, “How doth God know? How can there be knowledge with the Most High?”
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Behold these are the ungodly! Yet they are ever prosperous; they heap up riches.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Verily I have cleansed my heart in vain; In vain have I washed my hands in innocence.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
For every day have I been smitten; Every morn have I been chastened.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
If I should resolve to speak like them, Surely I should be treacherous to the family of thy children.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
So, when I studied to know this, It was painful to my eyes;
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Until I went into the sanctuaries of God, And considered what was their end.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Behold! thou hast set them on slippery places; Thou castest them down into unseen pits.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
How are they brought to desolation in a moment, And utterly consumed with sudden destruction!
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
As a dream when one awaketh, Thou, O Lord! when thou awakest, wilt make their vain show a derision.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
When my heart was vexed And I was pierced in my reins,
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
Then was I stupid and without understanding; I was like one of the brutes before thee.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Yet am I ever under thy care; By my right hand thou dost hold me up.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Thou wilt guide me with thy counsel, And at last receive me in glory.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Whom have I in heaven but thee, And whom on earth do I love in comparison with thee?
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Though my flesh and my heart fail, God is the strength of my heart, and my portion for ever.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
For, lo! they who are far from thee perish; Thou destroyest all who estrange themselves from thee.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
But it is good for me to draw near to God; I put my trust in the Lord Jehovah, That I may declare all thy works.
