Žalmy 73
1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
TRULY God is good to Israel, even to such as are of a clean heart.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
But as for me, my feet were almost gone; my steps had well nigh slipped.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
For I was envious at the foolish, when I saw the prosperity of the wicked.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
For there are no bands in their death: but their strength is firm.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
They are not in trouble as other men; neither are they plagued like other men.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
Therefore pride compasseth them about as a chain; violence covereth them as a garment.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Their eyes stand out with fatness: they have more than heart could wish.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
They are corrupt, and speak wickedly concerning oppression: they speak loftily.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
They set their mouth against the heavens, and their tongue walketh through the earth.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
Therefore his people return hither: and waters of a full cup are wrung out to them.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
And they say, How doth God know? and is there knowledge in the most High?
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Behold, these are the ungodly, who prosper in the world; they increase in riches.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Verily I have cleansed my heart in vain, and washed my hands in innocency.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
For all the day long have I been plagued, and chastened every morning.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
If I say, I will speak thus; behold, I should offend against the generation of thy children.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
When I thought to know this, it was too painful for me;
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
Until I went into the sanctuary of God; then understood I their end.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Surely thou didst set them in slippery places: thou castedst them down into destruction.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
How are they brought into desolation, as in a moment! they are utterly consumed with terrors.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
As a dream when one awaketh; so, O Lord, when thou awakest, thou shalt despise their image.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
Thus my heart was grieved, and I was pricked in my reins.
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
So foolish was I, and ignorant: I was as a beast before thee.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Nevertheless I am continually with thee: thou hast holden me by my right hand.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Thou shalt guide me with thy counsel, and afterward receive me to glory.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Whom have I in heaven but thee? and there is none upon earth that I desire beside thee.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
My flesh and my heart faileth: but God is the strength of my heart, and my portion for ever.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
For, lo, they that are far from thee shall perish: thou hast destroyed all them that go a whoring from thee.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
But it is good for me to draw near to God: I have put my trust in the Lord God, that I may declare all thy works.
