< Žalmy 73 >

1 Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
Asaph ih Saam laa. Sithaw loe poekciim kami hoi Israelnawk nuiah hoih tangtang.
2 Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
Toe ka khok loe amthaek tom boeh; kang doethaih ahmuen angthuih tom boeh.
3 Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
Poeksae kaminawk mah hnuk o ih tahamhoihaih to ka hnuk naah, amthu kaminawk to ka khit moeng boeh.
4 Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
Nihcae loe duek naah patangkhang o ai; ngantui o moe, thacak o.
5 V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
Nihcae loe minawk kalah baktiah raihaih panoek o ai; minawk baktiah patang o ai.
6 Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
To pongah amoekhaih to bungmu baktiah a oih o; pacaekthlaekhaih to khukbuen baktiah angkhuk o.
7 Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
Hmuenmae hoi angraeng o pongah, nihcae ih mik loe tasa bangah tacawt dok; nihcae loe palung thung hoi poek ih hmuen pongah kamthlai ah koeh o.
8 Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
Nihcae mah kahoih ai pacaekthlaekhaih to pahnuih o thuih; amoekhaih lok apaeh o.
9 Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
Nihcae loe pakha hoiah vannawk to kasae thuih o moe, palai to long pum ah amkaeh o sak.
10 A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
To pongah Sithaw mah angmah ih kaminawk to amlaemsak let moe, a paek ih tui to kamhah ah naek o.
11 Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
Nihcae mah, Kawbangmaw Sithaw mah panoek tih? Kasang koek ah kaom loe panoekhaih tawnh maw? tiah thuih o.
12 Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
Khenah, Sithaw panoek ai kaminawk loe hae tiah oh o; nihcae loe long nuiah khosak hoih o moe, angraeng o aep aep.
13 Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
Tangtang ni, ka suek ih kaciim poekhaih loe azom pui ni; zaehaih om ai ah kam saeh ih ban doeh azom pui ah ni oh.
14 Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
Ni thokkruek patang ka khang, akhawnbang kruek thuitaekhaih to ka tongh.
15 Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
To tiah kasae thuih han ka poek nahaeloe, khenah, na caanawk nuiah kasae sah kami ah ni ka om tih.
16 Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
Hae hmuen hae kawbangmaw ka panoek thaih han, tiah ka poek naah, kai hanah loe panoek han rai parai hmuen ah oh;
17 Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
hnukkhuem ah loe Sithaw ih hmuenciim thungah ka phak, to naah ni to hmuennawk boenghaih to ka panoek thai vop.
18 Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
Tangtang thuih nahaeloe nang mah ni nihcae to kamnae ahmuen ah na suek moe, nihcae to amrohaih thungah na vah.
19 Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
Nihcae loe kawbangmaw, nawnetta thungah amro o halat! Hnukkhuem ah loe zitthok hmuen mah nihcae to paduek boih boeh.
20 Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
Kami mah angthawk naah amang to poek baktih toengah, Aw Angraeng, nang thawk tahang naah, nihcae poekhaih to tiah doeh sah pae hmah.
21 Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
To tiah palung ka nat moe, ka poekhaih anghmang sut.
22 Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
Kai loe amthu kami, tidoeh panoek ai kami ah ka oh; na hmaa ah kasan moi baktiah ni ka oh sut boeh.
23 A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
Toe kai loe nang khaeah ka oh poe; ka bantang ban hae nang patawnh pae.
24 Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
Nangmah loe na thoemhaih hoiah loklam nang patuek ueloe, lensawkhaih thungah nang caeh haih tih.
25 Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
Nang ai ah loe van ah ka tawnh ih mi maw oh vop? Nang pacoengah loe long nuiah ka koeh ih mi doeh om ai.
26 Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
Ka ngan hoi ka palung loe amro boeh; toe Sithaw loe ka palungthin thacakhaih ah oh moe, dungzan ah kai ih taham ah ni oh.
27 Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
Khenah, nang hoi angthla kaminawk loe amro o boih tih; nang khae hoi amkhraeng moe, oep om ai ah khosah kaminawk loe nam rosak boih tih.
28 Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
Toe kai loe Sithaw khaeah anghnaih han hoih; na toksakhaihnawk boih ka thuih hanah, Angraeng Sithaw khaeah ka buep.

< Žalmy 73 >