Žalmy 72
1 Šalomounovi. Bože, soudy své králi dej, a spravedlnost svou synu královu,
Salomonov. Bože, sud svoj daj kralju i svoju pravdu sinu kraljevu.
2 Aby soudil lid tvůj v spravedlnosti a chudé tvé v pravosti.
Nek' puku tvojem sudi pravedno, siromasima po pravici!
3 Hory přinesou pokoj lidu i pahrbkové v spravedlnosti.
Nek' bregovi narodu urode mirom, a brežuljci pravdom.
4 Souditi bude chudé z lidu, a vysvobodí syny nuzného, násilníka pak potře.
Sudit će pravo ubogim pučanima, djeci siromaha donijet će spasenje, a tlačitelja on će smrviti.
5 Báti se budou tebe, dokudž slunce a měsíc trvati bude, od národu až do pronárodu.
I živjet će dugo kao sunce i kao mjesec u sva pokoljenja.
6 Jako když sstupuje déšť na přisečenou trávu, a jako tiší déšťové skrápějící zemi:
Sići će kao rosa na travu, kao kiša što natapa zemlju!
7 Tak zkvete ve dnech jeho spravedlivý, a bude hojnost pokoje, dokud měsíce stává.
U danima njegovim cvjetat će pravda i mir velik - sve dok bude mjeseca.
8 Panovati bude od moře až k moři, a od řeky až do končin země.
I vladat će od mora do mora i od Rijeke do granica svijeta.
9 Před ním skláněti se budou obyvatelé pustin vyprahlých, a nepřátelé jeho prach lízati budou.
Dušmani će njegovi preda nj kleknuti i protivnici lizati prašinu.
10 Králové při moři a z ostrovů pocty mu přinesou, králové Šebejští a Sabejští dary obětovati budou.
Kraljevi Taršiša i otoka nosit će dare, vladari od Arabije i Sabe danak donositi.
11 Nadto klaněti se jemu budou všickni králové, všickni národové jemu sloužiti budou.
Klanjat će mu se svi vladari, svi će mu narodi služiti.
12 Nebo vytrhne nuzného, volajícího a nátisk trpícího, kterýž nemá spomocníka.
On će spasiti siromaha koji uzdiše, nevoljnika koji pomoćnika nema;
13 Smiluje se nad bídným a potřebným, a duše nuzných spasí.
smilovat će se ubogu i siromahu i spasit će život nevoljniku:
14 Od lsti a násilí vysvobodí duši jejich; neboť jest drahá krev jejich před očima jeho.
oslobodit će ih nepravde i nasilja, jer je dragocjena u njegovim očima krv njihova.
15 Budeť dlouhověký, a dávati mu budou zlato Arabské, a ustavně za něj se modliti, na každý den jemu dobrořečiti budou.
Stog' neka živi! Neka ga daruju zlatom iz Arabije, nek' mole za njega svagda i neka ga blagoslivljaju!
16 Když se vrže hrst obilí do země na vrchu hor, klátiti se budou jako Libán klasové jeho, a kvésti budou měšťané jako byliny země.
Nek' bude izobila žita u zemlji, po vrhuncima klasje neka šušti k'o Libanon! I cvjetali stanovnici gradova kao trava na livadi.
17 Jméno jeho bude na věky; dokudž slunce trvá, děditi bude jméno jeho. A požehnání sobě dávajíce v něm všickni národové, budou ho blahoslaviti.
Bilo ime njegovo blagoslovljeno dovijeka! Dok je sunca, živjelo mu ime! Njim se blagoslivljala sva plemena zemlje, svi narodi nazivali blaženima!
18 Požehnaný Hospodin Bůh, Bůh Izraelský, kterýž sám činí divné věci,
Blagoslovljen Jahve, Bog Izraelov, koji jedini tvori čudesa!
19 A požehnané jméno slávy jeho na věky. Budiž také naplněna slávou jeho všecka země, Amen i Amen.
I blagoslovljeno slavno mu ime dovijeka! Sva se zemlja napunila slave njegove! Tako neka bude. Amen!
20 Skonávají se modlitby Davidovy, syna Izai.
Time se završavaju molitve Jišajeva sina Davida.
