Žalmy 70

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův, k připomínání. Bože, abys mne vytrhl, Hospodine, abys mi spomohl, pospěš.

En mémoire de ce que le Seigneur l’avait sauvé. Ô Dieu, songez à me secourir; Seigneur, hâtez-vous de me venir en aide.

2 Zahanbeni buďte, a zapyřte se, kteříž hledají duše mé; zpět obráceni a v potupu dáni buďte, kteříž se kochají v neštěstí mém.

Qu’ils soient confondus, et qu’ils soient couverts de honte, ceux qui cherchent mon âme.

3 Zpět obráceni buďte za to, že mne k hanbě přivesti usilují ti, kteříž na mne povolávají: Hahá, hahá.

Qu’ils retournent en arrière et qu’ils rougissent, ceux qui me veulent des maux. Qu’ils s’en retournent aussitôt en rougissant, ceux qui me disent: Triomphe, triomphe!

4 Ale ať se radují a veselí v tobě všickni ti, kteříž tě hledají, a ti, kteříž milují spasení tvé, ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Bůh náš.

Mais qu’ils se livrent à des transports de joie et qu’ils exultent d’allégresse, tous ceux qui vous cherchent, et qu’ils disent sans cesse: Que le Seigneur soit glorifié, ceux qui aiment votre salut.

5 Já pak chudý a nuzný jsem, ó Bože, pospěšiž ke mně; pomoc má, a vysvoboditel můj ty jsi, neprodlévejž, Hospodine.

Pour moi je suis indigent et pauvre; Dieu, aidez-moi. C’est vous qui êtes mon aide et mon libérateur; Seigneur, ne tardez pas.