Žalmy 7
1 Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova. Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,
Ein siggajon av David, som han song for Herren på grunn av benjaminiten Kus’ ord. Herre, min Gud! Eg flyr til deg; frels meg frå alle mine forfylgjarar og berga meg,
2 Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.
so han ikkje som ei løva skal riva ut mi sjæl, riva sund, og ingen som bergar!
3 Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,
Herre, min Gud! Dersom eg hev gjort dette, dersom det er urett i mine hender,
4 Činil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),
dersom eg hev gjort vondt imot den som heldt fred med meg, og plundra den som trengde meg utan orsak:
5 Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. (Sélah)
so lat fienden forfylgja mi sjæl og nå henne og trøda ned mitt liv til jordi og leggja mi æra i moldi! (Sela)
6 Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.
Statt upp, Herre, i din vreide! reis deg upp imot ofsen hjå deim som trengjer meg, og vakna upp til hjelp for meg, du som hev påbode dom!
7 I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.
Og lat ei samling av folkeslag standa rundt ikring deg, og far upp att yver deim til det høge!
8 Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.
Herren held dom yver folki. Døm meg, Herre, etter mi rettferd og etter den uskyld som er hjå meg!
9 Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.
Lat då vondskapen hjå dei ugudlege få ende, og styrk den rettferdige! For du er den som prøver hjarto og nyro, ein rettferdig Gud.
10 Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.
Min skjold er hjå Gud, han frelser deim som er trugne i hjarta.
11 Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.
Gud er ein rettferdig domar, og ein Gud som harmast kvar dag.
12 Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.
So framt ein ikkje vender um, so kvesser han sitt sverd; sin boge hev han spent og gjort ferdig
13 Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.
og stelt til banevåpn til rettes imot honom; sine piler gjer han brennande.
14 Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.
Sjå, han skal til å føda misgjerning; han gjeng med ulukka og føder lygn.
15 Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.
Ei grav hev han grave og hola ut; men han fell i den greft som han gjorde.
16 Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí.
Den ulukka han gjer, kjem att yver hans hovud, og yver hans kvervel fell hans valdsverk ned.
17 Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího.
Eg vil prisa Herren etter hans rettferd og lovsyngja namnet åt Herren den Høgste.
