Žalmy 69
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
Al maestro de coro. Por el tono de “Los lirios”. De David. ¡Sálvame, oh Dios! porque las aguas me han llegado al cuello.
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
Estoy sumergido en lo hondo del fango, y no hay donde hacer pie; he caído en aguas profundas y me arrastra la corriente.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
Me he cansado de llamar, mi garganta ha enronquecido, han desfallecido mis ojos esperando a mi Dios.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
Más que los cabellos de mi cabeza son los que sin causa me odian. Son demasiado poderosos para mis fuerzas los que injustamente me hostilizan, y tengo que devolver lo que no he robado.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
Tú, oh Dios, conoces mi insensatez y mis pecados no te están ocultos.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
No sean confundidos por mi causa los que esperan en Ti, oh Señor, Yahvé de los ejércitos. Que no se avergüencen de mí quienes te buscan, oh Dios de Israel.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Es por tu causa si he sufrido oprobio y mi rostro se ha cubierto de confusión.
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
He venido a ser un extraño para mis hermanos; los hijos de mi madre no me conocen,
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
porque me devora el celo de tu casa, y los baldones de los que te ultrajan cayeron sobre mí.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
Me afligí con ayuno, y se me convirtió en vituperio.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
Me vestí de cilicio, y vine a ser la fábula de ellos.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
Murmuran contra mí los que se sientan a la puerta, y los bebedores me hacen coplas.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
Mas yo dirijo a Ti mi oración, oh Yahvé, en tiempo favorable, oh Dios, escúchame según la grandeza de tu bondad, según la fidelidad de tu socorro.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Sácame del lodo, no sea que me sumerja. Líbrame de los que me odian y de la hondura de las aguas.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
No me arrastre la corriente de las aguas, ni me trague el abismo, ni el pozo cierre sobre mí su boca.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Escúchame, Yahvé, porque tu gracia es benigna; mírame con la abundancia de tu misericordia;
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
no escondas tu rostro a tu siervo, escúchame pronto porque estoy en angustias.
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Acércate a mi alma y rescátala; por causa de mis enemigos, líbrame.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Bien conoces Tú mi afrenta, mi confusión y mi ignominia; a tu vista están todos los que me atribulan.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
El oprobio me ha quebrantado el corazón y titubeo; esperé que alguien se compadeciera de mí, y no lo hubo; y que alguno me consolara, mas no le hallé.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
Por comida me ofrecieron hiel; y para mi sed me dieron a beber vinagre.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Conviértaseles su mesa en lazo y su holocausto en tropiezo.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Obscurézcanse sus ojos para que no vean; y encorva siempre sus espaldas.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Vierte sobre ellos tu indignación, y alcánceles el ardor de tu ira.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Devastada quede su casa, y no haya quien habite en sus tiendas.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
Por cuanto persiguieron a aquel que Tú heriste, aumentaron el dolor de aquel que Tú llagaste.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Añádeles iniquidad a su iniquidad, y no acierten con tu justicia.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Sean borrados del libro de la vida, y no estén escritos con los justos.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
Yo soy miserable y doliente, mas tu auxilio, oh Dios, me defenderá.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
Alabaré el nombre de Dios en un cántico, le ensalzaré en un himno de gratitud;
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
y agradará a Yahvé más que un toro, más que un novillo con sus cuernos y pezuñas.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
Vedlo, oh humildes, y alegraos, y reviva el corazón de los que buscáis a Dios.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
Porque Yahvé escucha a los pobres, y no desprecia a sus cautivos.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Alábenlo los cielos y la tierra, los mares y cuanto en ellos se mueve.
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
Porque Dios salvará a Sión, y reedificará las ciudades de Judá; y habitarán allí, y tomarán posesión de ella.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
La heredarán los descendientes de sus siervos, y morarán en ella los que aman su Nombre.
