Žalmy 69
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
Livra-me, ó Deus, pois as águas entraram até à minha alma.
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
Atolei-me em profundo lamaçal, onde se não pode estar em pé; entrei na profundeza das águas, onde a corrente me leva.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
Estou cançado de clamar; a minha garganta se secou: os meus olhos desfalecem esperando o meu Deus.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
Aqueles que me aborrecem sem causa são mais do que os cabelos da minha cabeça; aqueles que procuram destruir-me, sendo injustamente meus inimigos, são poderosos: então restitui o que não furtei.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
Tu, ó Deus, bem conheces a minha insipiência; e os meus pecados não te são encobertos.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Não sejam envergonhados por minha causa aqueles que esperam em ti, ó Senhor, Senhor dos exércitos; não sejam confundidos por minha causa aqueles que te buscam, ó Deus de Israel.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Porque por amor de ti tenho suportado afrontas; a confusão cobriu o meu rosto.
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
Tenho-me tornado um estranho para com meus irmãos, e um desconhecido para com os filhos de minha mãe.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
Pois o zelo da tua casa me devorou, e as afrontas dos que te afrontam cairam sobre mim.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
Quando chorei, e castiguei com jejum a minha alma, isto se me tornou em afrontas.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
Pus por vestido um saco, e me fiz um provérbio para eles.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
Aqueles que se assentam à porta falam contra mim; e fui o cântico dos bebedores de bebida forte.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
Eu porém faço a minha oração a ti, Senhor, num tempo acceitável: ó Deus, ouve-me segundo a grandeza da tua misericórdia, segundo a verdade da tua salvação.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Tira-me do lamaçal, e não me deixes atolar; seja eu livre dos que me aborrecem, e das profundezas das águas.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
Não me leve a corrente das águas, e não me absorva ao profundo, nem o poço cerre a sua boca sobre mim.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Ouve-me, Senhor, pois boa é a tua misericórdia: olha para mim segundo a tua muitíssima piedade.
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
E não escondas o teu rosto do teu servo, porque estou angustiado: ouve-me depressa.
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Aproxima-te da minha alma, e resgata-a; livra-me por causa dos meus inimigos.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Bem tens conhecido a minha afronta, e a minha vergonha, e a minha confusão; diante de ti estão todos os meus adversários.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Afrontas me quebrantaram o coração, e estou fraquíssimo: esperei por alguém que tivesse compaixão, mas não houve nenhum; e por consoladores, mas não os achei.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
Deram-me fel por mantimento, e na minha sede me deram a beber vinagre.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Torne-se-lhes a sua mesa diante deles em laço e para sua recompensa em ruína.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Escureçam-se-lhes os seus olhos, para que não vejam, e faze com que os seus lombos tremam constantemente.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Derrama sobre eles a tua indignação, e prenda-os o ardor da tua ira.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Fique desolado o seu palácio; e não haja quem habite nas suas tendas.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
Pois perseguem àquele a quem feriste, e conversam sobre a dor daqueles a quem chagaste.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Acrescenta iniquidade à iniquidade deles, e não entrem na tua justiça.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Sejam riscados do livro dos vivos, e não sejam escritos com os justos.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
Eu porém sou pobre, e estou triste: ponha-me a tua salvação, ó Deus, num alto retiro.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
Louvarei o nome de Deus com um cântico, e engrandece-lo-ei com ação de graças.
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
Isto será mais agradável ao Senhor do que o boi ou bezerro que tem pontas e unhas.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
Os mansos verão isto, e se agradarão; o vosso coração viverá, pois que buscais a Deus
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
Porque o Senhor ouve os necessitados, e não despreza os seus cativos.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Louvem-no os céus e a terra, os mares e tudo quanto neles se move.
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
Porque Deus salvará a Sião, e edificará as cidades de Judá, para que habitem nela e as possuam.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
E herda-la-á a semente de seus servos, e os que amam o seu nome habitarão nela.
