Žalmy 69
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
in finem pro his qui commutabuntur David salvum me fac Deus quoniam intraverunt aquae usque ad animam meam
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
infixus sum in limum profundi et non est substantia veni in altitudines maris et tempestas demersit me
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
laboravi clamans raucae factae sunt fauces meae defecerunt oculi mei dum spero in Deum meum
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
multiplicati sunt super capillos capitis mei qui oderunt me gratis confortati sunt qui persecuti sunt me inimici mei iniuste quae non rapui tunc exsolvebam
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
Deus tu scis insipientiam meam et delicta mea a te non sunt abscondita
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
non erubescant in me qui expectant te Domine Domine virtutum non confundantur super me qui quaerunt te Deus Israhel
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
quoniam propter te sustinui obprobrium operuit confusio faciem meam
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
extraneus factus sum fratribus meis et peregrinus filiis matris meae
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
quoniam zelus domus tuae comedit me et obprobria exprobrantium tibi ceciderunt super me
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
et operui in ieiunio animam meam et factum est in obprobrium mihi
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
et posui vestimentum meum cilicium et factus sum illis in parabolam
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
adversum me exercebantur qui sedebant in porta et in me psallebant qui bibebant vinum
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
ego vero orationem meam ad te Domine tempus beneplaciti Deus in multitudine misericordiae tuae exaudi me in veritate salutis tuae
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
eripe me de luto ut non infigar liberer ab his qui oderunt me et de profundis aquarum
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
non me demergat tempestas aquae neque absorbeat me profundum neque urgeat super me puteus os suum
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
exaudi me Domine quoniam benigna est misericordia tua secundum multitudinem miserationum tuarum respice me
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
et ne avertas faciem tuam a puero tuo quoniam tribulor velociter exaudi me
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
intende animae meae et libera eam propter inimicos meos eripe me
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
tu scis inproperium meum et confusionem et reverentiam meam
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
in conspectu tuo sunt omnes qui tribulant me inproperium expectavit cor meum et miseriam et sustinui qui simul contristaretur et non fuit et qui consolaretur et non inveni
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
et dederunt in escam meam fel et in siti mea potaverunt me aceto
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
fiat mensa eorum coram ipsis in laqueum et in retributiones et in scandalum
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
obscurentur oculi eorum ne videant et dorsum eorum semper incurva
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
effunde super eos iram tuam et furor irae tuae conprehendat eos
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
fiat habitatio eorum deserta et in tabernaculis eorum non sit qui inhabitet
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
quoniam quem tu percussisti persecuti sunt et super dolorem vulnerum meorum addiderunt
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
adpone iniquitatem super iniquitatem eorum et non intrent in iustitia tua
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
deleantur de libro viventium et cum iustis non scribantur
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
ego sum pauper et dolens salus tua Deus suscepit me
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
laudabo nomen Dei cum cantico magnificabo eum in laude
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
et placebit Deo super vitulum novellum cornua producentem et ungulas
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
videant pauperes et laetentur quaerite Deum et vivet anima vestra
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
quoniam exaudivit pauperes Dominus et vinctos suos non despexit
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
laudent illum caeli et terra mare et omnia reptilia in eis
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
quoniam Deus salvam faciet Sion et aedificabuntur civitates Iudaeae et inhabitabunt ibi et hereditate adquirent eam
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
et semen servorum eius possidebunt eam et qui diligunt nomen eius habitabunt in ea
