Žalmy 69
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
For the Chief Musician. To the tune of “Lilies.” By David. Save me, God, for the waters have come up to my neck!
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
I sink in deep mire, where there is no foothold. I have come into deep waters, where the floods overflow me.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
I am weary with my crying. My throat is dry. My eyes fail looking for my God.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
Those who hate me without a cause are more than the hairs of my head. Those who want to cut me off, being my enemies wrongfully, are mighty. I have to restore what I didn’t take away.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
God, you know my foolishness. My sins aren’t hidden from you.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Don’t let those who wait for you be shamed through me, Lord GOD of Armies. Don’t let those who seek you be brought to dishonor through me, God of Israel.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Because for your sake, I have borne reproach. Shame has covered my face.
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
I have become a stranger to my brothers, an alien to my mother’s children.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
For the zeal of your house consumes me. The reproaches of those who reproach you have fallen on me.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
When I wept and I fasted, that was to my reproach.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
When I made sackcloth my clothing, I became a byword to them.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
Those who sit in the gate talk about me. I am the song of the drunkards.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
But as for me, my prayer is to you, LORD, in an acceptable time. God, in the abundance of your loving kindness, answer me in the truth of your salvation.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Deliver me out of the mire, and don’t let me sink. Let me be delivered from those who hate me, and out of the deep waters.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
Don’t let the flood waters overwhelm me, neither let the deep swallow me up. Don’t let the pit shut its mouth on me.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Answer me, LORD, for your loving kindness is good. According to the multitude of your tender mercies, turn to me.
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
Don’t hide your face from your servant, for I am in distress. Answer me speedily!
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Draw near to my soul and redeem it. Ransom me because of my enemies.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
You know my reproach, my shame, and my dishonor. My adversaries are all before you.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Reproach has broken my heart, and I am full of heaviness. I looked for some to take pity, but there was none; for comforters, but I found none.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
They also gave me poison for my food. In my thirst, they gave me vinegar to drink.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Let their table before them become a snare. May it become a retribution and a trap.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Let their eyes be darkened, so that they can’t see. Let their backs be continually bent.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Pour out your indignation on them. Let the fierceness of your anger overtake them.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Let their habitation be desolate. Let no one dwell in their tents.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
For they persecute him whom you have wounded. They tell of the sorrow of those whom you have hurt.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Charge them with crime upon crime. Don’t let them come into your righteousness.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Let them be blotted out of the book of life, and not be written with the righteous.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
But I am in pain and distress. Let your salvation, God, protect me.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
I will praise the name of God with a song, and will magnify him with thanksgiving.
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
It will please the LORD better than an ox, or a bull that has horns and hoofs.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
The humble have seen it, and are glad. You who seek after God, let your heart live.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
For the LORD hears the needy, and doesn’t despise his captive people.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Let heaven and earth praise him; the seas, and everything that moves therein!
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
For God will save Zion, and build the cities of Judah. They shall settle there, and own it.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
The children also of his servants shall inherit it. Those who love his name shall dwell therein.
