< Žalmy 69 >

1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
Save me, O God; for the waters are come in unto my soul.
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
I sink in deep mire, where there is no standing: I am come into deep waters, where the floods overflow me.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
I am weary of my crying: my throat is dried: mine eyes fail while I wait for my God.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
They that hate me without a cause are more than the hairs of mine head: they that would destroy me, being mine enemies wrongfully, are mighty: then I restored that which I took not away.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
O God, thou knowest my foolishness; and my sins are not hid from thee.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Let not them that wait on thee, O Lord Yhwh of Armies, be ashamed for my sake: let not those that seek thee be confounded for my sake, O God of Israel.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Because for thy sake I have borne reproach; shame hath covered my face.
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
I am become a stranger unto my brethren, and an alien unto my mother’s children.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
For the zeal of thine house hath eaten me up; and the reproaches of them that reproached thee are fallen upon me.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
When I wept, and chastened my soul with fasting, that was to my reproach.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
I made sackcloth also my garment; and I became a proverb to them.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
They that sit in the gate speak against me; and I was the song of the drunkards.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
But as for me, my prayer is unto thee, O Yhwh, in an acceptable time: O God, in the multitude of thy mercy hear me, in the truth of thy salvation.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Deliver me out of the mire, and let me not sink: let me be delivered from them that hate me, and out of the deep waters.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
Let not the waterflood overflow me, neither let the deep swallow me up, and let not the pit shut her mouth upon me.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Hear me, O Yhwh; for thy lovingkindness is good: turn unto me according to the multitude of thy tender mercies.
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
And hide not thy face from thy servant; for I am in trouble: hear me speedily.
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Draw nigh unto my soul, and redeem it: deliver me because of mine enemies.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Thou hast known my reproach, and my shame, and my dishonour: mine adversaries are all before thee.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Reproach hath broken my heart; and I am full of heaviness: and I looked for some to take pity, but there was none; and for comforters, but I found none.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
They gave me also gall for my meat; and in my thirst they gave me vinegar to drink.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Let their table become a snare before them: and that which should have been for their welfare, let it become a trap.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Let their eyes be darkened, that they see not; and make their loins continually to shake.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Pour out thine indignation upon them, and let thy wrathful anger take hold of them.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Let their habitation be desolate; and let none dwell in their tents.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
For they persecute him whom thou hast smitten; and they talk to the grief of those whom thou hast wounded.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Add iniquity unto their iniquity: and let them not come into thy righteousness.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Let them be blotted out of the book of the living, and not be written with the righteous.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
But I am poor and sorrowful: let thy salvation, O God, set me up on high.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
I will praise the name of God with a song, and will magnify him with thanksgiving.
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
This also shall please Yhwh better than an ox or bullock that hath horns and hoofs.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
The humble shall see this, and be glad: and your heart shall live that seek God.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
For Yhwh heareth the poor, and despiseth not his prisoners.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Let the heaven and earth praise him, the seas, and every thing that moveth therein.
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
For God will save Zion, and will build the cities of Judah: that they may dwell there, and have it in possession.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
The seed also of his servants shall inherit it: and they that love his name shall dwell therein.

< Žalmy 69 >