< Žalmy 69 >
1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
Save me, O God, for the waters have come in to my soul.
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
I sink in deep mire where there is no standing. I have come into deep waters, where the floods overflow me.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
I am weary with my crying. My throat is dried. My eyes fail while I wait for my God.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
Those who hate me without a cause are more than the hairs of my head. Those who would cut me off, being my enemies wrongfully, are mighty. That which I took not away I have to restore.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
O God, thou know my foolishness, and my sins are not hid from thee.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Let not those who wait for thee be put to shame through me, O lord Jehovah of hosts. Let not those who seek thee be brought to dishonor through me, O God of Israel.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Because for thy sake I have borne reproach, shame has covered my face.
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
I have become a stranger to my brothers, and an alien to my mother's sons.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
For the zeal of thy house has eaten me up, and the reproaches of those who reproach thee have fallen upon me.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
When I wept in my soul with fasting, that was to my reproach.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
When I made sackcloth my clothing, I became a byword to them.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
Those who sit in the gate talk of me, and I am the song of the drunkards.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
But as for me, my prayer is to thee, O Jehovah. In an acceptable time, O God, in the abundance of thy loving kindness, answer me in the truth of thy salvation.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Deliver me out of the mire, and let me not sink. Let me be delivered from those who hate me, and out of the deep waters.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
Let not the water flood overwhelm me, nor let the deep swallow me up. And let not the pit shut its mouth upon me.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Answer me, O Jehovah, for thy loving kindness is good. According to the multitude of thy tender mercies turn thou to me,
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
and hide not thy face from thy servant, for I am in distress. Answer me speedily.
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Draw near to my soul, and redeem it. Ransom me because of my enemies.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Thou know my reproach, and my shame, and my dishonor. My adversaries are all before thee.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Reproach has broken my heart, and I am full of heaviness. And I looked for some to take pity, but there was none, and for comforters, but I found none.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
They also gave me gall for my food, and in my thirst they gave me vinegar to drink.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Let their table before them become a snare, and when they are in peace, a trap, and for a stumbling block, and for a retribution to them.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Let their eyes be darkened, so that they cannot see, and bow down their back continually.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Pour out thine indignation upon them, and let the fierceness of thine anger overtake them.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Let their habitation be desolate. Let none dwell in their tents.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
For they persecute him whom thou have smitten, and they tell of the sorrow of those whom thou have wounded.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Add iniquity to their iniquity, and let them not come into thy righteousness.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Let them be blotted out of the book of life, and not be written with the righteous.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
But I am poor and sorrowful. Let thy salvation, O God, set me up on high.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
I will praise the name of God with a song, and will magnify him with thanksgiving,
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
and it will please Jehovah better than an ox, or a bullock that has horns and hoofs.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
The meek have seen it, and are glad. Ye who seek after God, let your heart live.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
For Jehovah hears the needy, and does not despise his prisoners.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Let heaven and earth praise him, the seas, and everything that moves therein.
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
For God will save Zion, and build the cities of Judah. And they shall abide there, and have it in possession.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
The seed also of his servants shall inherit it, and those who love his name shall dwell therein.