< Žalmy 69 >

1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
Katoeng kruek zaehoikung hanah. Shoshanim ah sak koi David ih Saam laa. Aw Sithaw, na pahlong ah, tui loe ka hinghaih khoek to phak boeh.
2 Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
Khok cawhhaih om ai, tangnong thungah ka krak boeh; kathuk parai tui thungah, tui ka uem boeh.
3 Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
Ka hang loiah, taaw doeh zaek sut boeh; ka Sithaw, ka khet naah, ka mik doeh amtueng ai boeh.
4 Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
Tidoeh na ai ah kai hnuma kaminawk loe ka lu nui ih sam pongah doeh pop o kue; tidoeh na ai ah kai hum hanah, pakrong ka misanawk loe thacak o parai; ka lak ai ih hmuen to ka paek let.
5 Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
Aw Sithaw, kam thuhaih hae nang panoek; ka zaehaihnawk loe na hmaa hoiah hawk thai ai.
6 Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
Aw misatuh kaminawk ih Angraeng Sithaw, nang oephaih tawn kaminawk loe, kai pongah palung boenghaih tawn o hmah nasoe; Aw Israelnawk ih Sithaw, nang pakrong kaminawk loe kai pongah azathaih tongh o hmah nasoe.
7 Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
Nang hanah kasaethuihaih ka tongh boeh; azathaih mah ka mikhmai hae khuk khoep boeh.
8 Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
Kai loe kaimah ih nawkamya khaeah angvin ah ka oh moe, kam no ih caanawk khaeah prae kalah kami ah ka oh boeh.
9 Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
Nang ih im poekhaih mah kai ang caak boih boeh; nang kasaethui kaminawk mah thuih ih sethaih to ka nuiah krak boeh.
10 Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
Buhzah moe, qahhaih hoi lawk ka thuih naah doeh, kai kasae ang thuih o haih to ka pauep vop.
11 Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
Buri khukbuen kang khuk naah, minawk mah ang pahnuih o thuih.
12 Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
Khongkha ah anghnu kaminawk mah kai ang pahnui o thuih; mu paquih kaminawk mah kai han laa ang sak o thuih.
13 Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
AwAngraeng, kai loe talawkhaih atue ah, nang khaeah lawk kang thuih; aw Sithaw, kanoih parai na palungnathaih hoi na pahlonghaih loktang lok hoiah ka lok hae na tahngai pae ah.
14 Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
Tangnong thungah na krahsak hmah, na loihsak ah; kai hnuma kaminawk ban thung hoi na pahlong ah loe, kathuk tui thung hoi na pahlong ah.
15 Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
Tuilen mah kai na khuk hmah nasoe, kathuk tui mah na paaeh hmah nasoe, tangqom mah doeh na paaeh hmah nasoe.
16 Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
Aw Angraeng, nam lunghaih loe hoih pongah, ka lok hae tahngai ah; kalen na palungnathaih hoiah kai khaeah angqoi raeh.
17 A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
Na tamna khaeah na mikhmai hawk ving hmah; raihaih ka tong boeh; karangah na tahngai pae ah.
18 Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
Ka pakhra khaeah anghnai ah loe, pahlong ah; ka misanawk thung hoiah na pahlong ah.
19 Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
Ka tongh ih kasaethuihaih, azathaih hoi ahminsethaih to na panoek; ka misanawk loe ka hmaa ah ni oh o boih.
20 Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
Kasaethuihaih mah kai ih palungthin to koihsak; paroeai palung ka boeng; tahmenhaih tawn kami to ka pakrong, toe mi doeh om ai; pathloepkung to ka pakrong, toe mi doeh ka hnu ai.
21 Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
Ka caak hanah nihcae mah kakhaa ahmuet to ang paek o; tui kang haeh naah naek hanah misurtui kathaw to ang paek o.
22 Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
Nihcae ih caboi loe angmacae hmaa ah thaang ah om nasoe loe, nihcae khosak hoihaih doeh peet ah angcoeng pae nasoe.
23 Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
Nihcae mah hnuk o han ai ah, mik amtueng pae hmah nasoe; nihcae ih kaeng doeh thacak hmah nasoe.
24 Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
Nihcae nuiah palung na phuihaih to krai ah loe, na palung bethaih mah nihcae to pha thuih nasoe.
25 Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
Nihcae ohhaih ahmuen to pong sut nasoe loe, nihcae ih buk ah mi doeh om hmah nasoe.
26 Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
Tipongah tih nahaeloe na boh ih kaminawk to nihcae mah pacaekpathlaek o; nganbawh kana na paek ih kaminawk to kasae a thuih o.
27 Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
Nihcae sakpazaehaih to zaehaih hoiah patomh pae ah; nihcae loe na toenghaih thungah angzo o hmah nasoe.
28 Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
Hinghaih cabu thung hoiah nihcae to phrae ah, nihcae to katoeng kaminawk hoi nawnto tarik hmah.
29 Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
Kai loe amtang pongah, palung ka set boeh; Aw Sithaw, na pahlonghaih mah na sangsak nasoe.
30 I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
Kai loe Sithaw ahmin pakoehhaih laa to ka sak han; anghoe lokthuihaih hoiah anih to ka pakoeh han.
31 A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
Takii hoi khokpacin kaom, maitaw hoi maitaw tae paek pongah loe hae tiah sakhaih hae Angraeng mah koeh kue tih.
32 To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
Poek pahnaem kaminawk loe to baktih hmuen to hnu o ueloe, anghoe o tih; Sithaw pakrong kami ih palungthin loe hing tih.
33 Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
Angraeng loe amtang kaminawk ih lok to tahngaih pae; thongkrah angmah ih kaminawk doeh pahnet ai.
34 Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
Van hoi long mah anih to saphaw nasoe; tuipui hoi athung ah kaom kangtawt thaih hmuennawk boih mah doeh anih to saphaw o nasoe.
35 Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
Tipongah tih nahaeloe Zion mae loe Sithaw mah pahlong ueloe, Judah vangpuinawk to sah let tih; to naah nihcae mah la o ueloe, athung ah khosah o tih.
36 Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
Anih tamnanawk ih caanawk mah doeh to vangpui to toep o tih; ahmin palung kaminawk loe to vang thungah om o tih.

< Žalmy 69 >