Žalmy 66
1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
Dem Musikmeister; ein Lied, ein Psalm. Jauchzet Gott, ihr Lande alle!
2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
Lobsinget der Ehre seines Namens,
3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
Sprechet zu Gott: »Wie wunderbar ist dein Walten! Ob der Fülle deiner Macht huldigen dir sogar deine Feinde.
4 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. (Sélah)
Alle Lande müssen vor dir sich niederwerfen und dir lobsingen, lobsingen deinem Namen!« (SELA)
5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
Kommt und schauet die Großtaten Gottes, der wunderbar ist im Walten über den Menschenkindern!
6 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
Er wandelte das Meer in trocknes Land, so daß man den Strom zu Fuß durchzog; drum wollen wir uns freun!
7 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. (Sélah)
Ewig herrscht er in seiner Macht; seine Augen haben acht auf die Völker: die Widerspenstigen dürfen sich nicht stolz erheben. (SELA)
8 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
Preiset, ihr Völker, unsern Gott, laßt laut seinen Ruhm erschallen,
9 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
ihn, der unsre Seele am Leben erhalten und unsern Fuß nicht hat wanken lassen.
10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
Wohl hast du uns geprüft, o Gott, uns geläutert, wie man Silber läutert;
11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
du hast uns ins Netz geraten lassen, hast drückende Last auf unsern Rücken gelegt;
12 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
Menschen hast du hinfahren lassen über unser Haupt, durch Feuer und Wasser haben wir ziehen müssen: doch endlich hast du uns ins Freie hinausgeführt.
13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
Ich komme mit Brandopfern in dein Haus, entrichte dir meine Gelübde,
14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
zu denen meine Lippen sich verpflichtet haben, und die mein Mund verheißen in meiner Not.
15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. (Sélah)
Brandopfer von Mastvieh will ich dir bringen samt dem Opferduft von Widdern; Rinder samt Böcken will ich zubereiten. (SELA)
16 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
Kommt her und höret, ihr Gottesfürchtigen alle: ich will erzählen, was er an meiner Seele getan!
17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
Zu ihm hab’ ich laut mit meinem Munde gerufen, während Lobpreis schon auf meiner Zunge lag.
18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
Wäre mein Sinn auf Böses gerichtet gewesen, so hätte der Allherr mich nicht erhört.
19 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
Aber Gott hat mich erhört, hat geachtet auf mein lautes Flehen.
20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.
Gepriesen sei Gott, der mein Flehen nicht verworfen und seine Gnade mir nicht versagt hat!
